Jedna z ekonomických manter říká , že kdyby bylo více českých /evropských/ mladých, nebylo by nám třeba reformy. To je ale mýtus, který bychom neměli ekonomům věřit. Nezaměstnanost mezi mladými lidmi do 26 let stále roste a v západní Evropě již dosahuje téměř 20% , u nás je situace zatím lepší.
Nezaklínejme se stále nedostatkem dětí. Není pravda, že bylo - li by více mladých lidí, bude více přispěvatelů na důchod . To bude platit až ve chvíli, kdy VŠECHNY děti budou zaměstnány, budou odvádět daně a PŘESTO bude v systému málo peněz. Málo důchodů je proto, že je málo odpovídajících pracovních míst. Proč tomu tak je a proč ta správná pracovní místa ubývají, píše Robert Reich v knize V pasti úspěchu / Prostor 2003// The Future of Success/. Reich věří, že za ubývající místa společnost vždy jiná místa vytvoří a lidi si práci najdou, ve službách, jako bankovní a investční poradci, treneři apod., ale jak tedy vysvětlit, že především mezi mladými lidmi jak u nás , tak ještě víc na západ od nás je nezaměstnanost mezi mladými do 26 let takto vysoká ? Reich svou knihu píše v roce 2001, my dnes už víme víc: Místa nejsou, nevznikají - a v dostatečném počtu vznikat nebudou. Člověk, mladý, starý nebo středněvěký, je buď kreativní a práci si dokáže sám vymyslet, nebo je silný - síly bude vždycky v jisté míře třeba - a silných ubývá. Co zbytek, který není ani jedno ani druhé? Zůstane stále častěji bez práce. Reich to píše se zkušeností ministra práce v druhé Clintonově vládě. Český ekonom Pavel Kohout taky tvrdí, že celková agregovaná nabídka pracovních míst je stále dostačující , ale vůbec tak nerespektuje pořadovanou / vysokou / kvalitu těch míst. Ta potenciálně mohou vzniknout a vznikají právě jenom tím, že je někdo vymyslí í. Moderní ekonomika souvisí s přidanou hodnotou. Reich je v tomhle přesnější: Celá tahle struktura středně kvalitních zaměstnání, zaručených kolektivní smlouvou, vznikla na určitém stupni ekonomické integrace koncem 19. století a a na jiném stupni téže integrace koncem 20. století postupně zaniká. Předtím se najímalo na kontrakt a nyní se zase najímá a bude najímat na kontrakt- jinak to nebude ať už odbory pláčou jakkoliv. Samozřejmě, pracovní místa se dají nařídit zákonem, ale to by bylo třeba uzavřít hranice a poté postupně zničit měnu. „Africký“ model mnoha dětí spojený s prací na půdě je v moderních zemích mrtvý, alespoň doufejme, protože vrátit by se k nám mohl pouze použitím posledního klasického prostředku známého z historie – a tím je zničující a dlouhotrvající klasická, tedy nejaderná válka.
Je zajímavé sledovat, jak změna faktického stavu – kdo vytváří hlavní hodnoty- trvale nekoresponduje s teorií. Prezident Beneš v návrzích na poválečný odsun Němců v jedné z těch středních variant odsunu kolem roku 1944 uvažoval o tom, že bude stačit odsunout pouze německé podnikatele, živnostníky a intelektuály. Dělníky a rolníky bude možno ponechat. Dnes by byla jeho představa ústupku domácím radikálům jistě jiná, i když ne lepší.
Myslím, že mýtus nedostatku mladých by mohl skončit a měl by být v argumentaci definitivně zakázán. Používat ho je tak trochu jako opakovaně zkoumat, jestli se otáčí Slunce nebo Země. A řekněme si zrovna, vystudovaný člověk bez kreativního myšlení taky na žádný důchod automaticky nepřispěje, jen prodlouží frontu na pracovním úřadě. Německý termín „fachidiot“ je tady zcela na místě, znám jich hodně . Hledejme skutečná řešení . Pojďme se raději zamyslet nad tím, jak vlastně funguje daň, kde vznikla a jakou roli dnes plní.
