Počkal jsem pár dní, než opadne první mediální zájem o vhozenou pochodeň do domu obývaného z části romy a dnes bych se podělil o svůj názor na tuto problematiku.
Předem rovnou povím, že mi je jasné, že řešit neshody s touto skupinou obyvatel takto není možné, jenže jsem měl to "štěstí", že jsem s několika rodinami romů bydlel pod jednou střechou a kdo nezažil neuvěří.A naprostý pocit bezmoci při jednáni s nimi i když to zkoušíte po dobrém a oni se Vám smějí do obličeje vás přivadí na podobné myšlenky.
26 let jsem bydlel v jednom městě,v jednom domě.Stěhovali jsme se tam v roce 1984,byl to takový prvorepublikový činžák.6 bytů,všechno příjemní lidé.Po revoluci získal nemovitost zpět původní majitel,ale ten o ní neměl zájem tak ji prodal dál.Část nájemníků se porůznu odstěhovala a do volných bytů se začli stěhovat různé národnosti.Dva byty obsadili Vietnamci,naprosto fajnový sousedé,člověk o nicj neslyšel,byli milí,příjemní,zdravili.Další byt obsadia češka s ukrajinským manželem,také vcelku klid,žádný bordel nic.V domě se stále pravidelně uklízelo a byl tam pořádek.
Poté se odstěhovala jedna vietnamská rodina a přistěhovala se romská,na chodbě začal být nepořádek,nedopalky od cigaret, v noci rámus,nikdo z nich nechodil do práce.Na dvoře se pomalu nedalo být,protože u nich neustále byli jejich známí a známí jejich známých.Přibyli tam dva vraky aut,oba nešli nastartovat,tak se bavili tak že si jeden sednul dovnitř a Ti druzí ho tlačili.Po čase se majitel domu rozhodl,že přistaví ještě dva malometrážní byty.Můžete hádat kdo je obsadil.Nepořádek na chodbách se zvětšil,pošta ze schránek se zrácela víc a víc.přihlášení tam byli 4 lidé bydlelo nich tam cca 10-15.Tím pádem se kolem popelnic vršila hromada odpoadků.V tu chvíli také přemýšlíte nad tím,že kdyby třeba vyhořeli,tak žádná škoda.Pokud jste něco nechal ve společných prostorách,tak jste měl jistotu že to zmizí.Mimochodem k tomu mám i úsměvnou historku,když jsme kupovali nový mrazák a ten starý,nefumkční,těžký,ještě socialistický nechali na chodbě,že s ním o víkendu pojedu na sběrný dvůr a ten mrazák do druhéh dne zmizel.Jen jsem doufal že si do něj někdo to maso dal a otevřel ho tak za týden .
Mé matce bude příští rok 60 a bydlení s tímto etnikem udělalo z ní,z člověka naprosto nekomfliktního, člověka které toto etnikum nesnáší.problémr romů je v tom,že se cítí ustrkování,ubližování,že jim každý škodí.
Po přestěhování do jiného města, máme klid.Ale vím že nikdy již na toto etnikum nebudu nahlížet jako dřív.Nevím jestli tedy jsem rasista.Nevadí mi Vietnamci,s ukrajincema jsem dělal bez jediných problémů,ale prostě romy nesnáším.I když mezi nimi znám i pár slušných,normálně se podzravíme,ale tím to končí.
Myslím že nejsem sám kdo toto zažíval,ale problém je v tom,že není zájem slyšet názory lidí,kteří mají s romy problém.Není populární poukazovat na jejich chyby,na jejich nadávání do bílích svíní, a dalších nádávek.Jediné co na ně platí,je jim ukázat že se jich člověk nebojí.Vyzkoušel jsem to a funguje to,ale v tu chvíli se vystavujete nebezpečí z toho že si na vás budou stěžovat že jste rasista.
Je to bludný kruh z kterého se obávím naše generace cestu ven nenalezne .
