Je feminismus snahou o rovnoprávnost nebo diskrimaci

Po jmenování paní Marksové-Tominové ministryní, toto téma nabývá opět na aktuálnosti.

Když nad tím tak přemýšlím, tak ta matka příroda je úplně hloupá. Když se rozhodla, že samice budou rodit a hlavně se starat o mláďata. Asi ve svých plánech nepočítala s tím, že se to ženám nebude časem líbit. A že budou chtít, aby se o ty mláďata, děti povinně staral i muž. A v tom povinně, je ten, alespoň podle mě, problém. Různé genderové organizace, vymýšlejí procenta, jaké by se jim líbilo, na zastoupení ve vedení firem apod. Vymýšlejí, na jak dlouho by měl muž přestat pracovat, aby se šel povinně starat o dítě. Prý v rámci rovnoprávnosti. Tak budiž, ale docela mě tedy zaráží, že nevidím ženy jezdit s popelářským autem. Nebo třeba taková fajn práce na jatkách. Tam těch žen také moc nevidíme. A ani ty feministky tam nějak moc nemíří. Tak nějak nevím, zda je to tedy snaha o rovnoprávnost, nebo snaha o umělé zvýhodnění v odvětvích, která jsou atraktivnější. Takže mi z toho vychází ta diskriminace. Možná by stálo za to, nechat to na té přírodě a nefušovat ji do řemesla. At se nám to totiž líbí nebo ne, tak pokud na to ta žena má, tak se prosadí i tak. Důkazů je na to dost.