Téma na tento článek mi hlavě klíčí již delší dobu. A rozhodnutí ho napsat dnes dozrálo. Po přečtení jednoho blogu, kde autor lehce žongluje čísly.
A rozdává statisíce věřícím. A lehce s těmi čísly manipuluje. Tedy, víc než lehce. A když mu něco v tom směru odpovím, tak on vlastně nic. Ta čísla řekl Martin Stropnický z ANO. Jenže kolega bloger Petřík, je použil. Protože se mu hodila. Vypadá to dost zle, že ano. Petříkových 100 000 na hlavu. Oproti 1 000 Kč v Maďarsku a 1 500 Kč v Polsku. Jenže pan Petřík opomněl na jednu věc, maličkost. A to datum. Máme rok 2013 a u nás se církevní restituce lehce zasekly. Ještě se nic nevydalo, jen se spočítala cena. A v tom je ten problém. V Polsku, začali s restitucemi již v roce 1989, v Maďarsku byl zákon přijat v roce 1991, v roce 1997 si mohli církve nárokovat finanční kompenzaci za majetek, který jim nemohl být vydán. Vidíte ten obrovský rozdíl, Zde je jádro problému. Žádná vláda, od roku 1989 nenašla odvahu se církevními restitucemi zabývat. A samozřejmě, že ta částka logicky rostla. Vše se zdražovalo a logicky se zvyšovala i ta částka, která bude církvím vyplacena. Jak jsem psal, jsem ateista. A přesto si myslím, že je obrovská ostuda, když skoro čtvrt století po roce 1989 ještě nedošlo k narovnání vztahu k církvím. A jediným možným narovnáním, je vrácení toho stavu do stavu předcházejícího. Je zbytečné, nadávat církvi za nenažranost. Nadávejme politikům, kteří neměli odvahu se s tímto nepopulárním tématem poprat.
