Mají snad pravdu ti, kteří chtějí dostat za mříže Andreje Babiše kvůli 50 milionům, ale současně hájí okradení našich daňových poplatníků o částku 1.000x vyšší? Myslím si, že logika málokdy dostává tolik nafackováno...
„Cesty boží jak v Přírodě, tak v činech Jeho Prozřetelnosti nepodobají se cestám našim; a naše výtvory nelze také nikterak přirovnávat k nezměrnosti, hloubce a nezbadatelnosti Jeho děl, která jsou obdařena hlubinami závratnějšími než studnice Leninova,“ zahlaholil poslanec Philip, vrátiv domů z práce, ze Sněmovny a, políbiv manželku, stojící u plotny, radostně oznamoval, „tak jsem jim to, mámo, přece jen zdanili!“
„Však už bylo na čase, táto, na to už se nedalo koukat!
Takovejch peněz z našich kapes, co vytahali!
To všechno ten zloděj zlodějská Kalousek!“ oddechla si poslancova manželka a dodala, „dáš si polívku, táto?
Dnes jee chlebová.“
„To víš, mámo, že dám!“ sedl si poslanec Philip za stůl a řekl, „pokud jde o výši náhrad, nechápu, jak vůbec mohla být takto změřena.
Těch dvacet sedm korun za metr čtvereční lesa se může týkat snad jen období před naší měnovou reformou v roce 1953. Cena lesního pozemku, dejme tomu někde, u Jáchymova, je jistě nesrovnatelně nižší, a lépe než co jiného nás o této skutečnosti přesvědčí i pohled do knihy soudruha Grebeníčka.
Když jsem do ní hleděl hleděl, musel jsem se usmívat prostoduchosti, těch, kteří proti zdanění náhrad hlasovali, jako by to bylo něco bezmála neuvěřitelného; mně totiž připadá naprosto samozřejmé, že kdybychom se i my komunisté, naše strana, která dnes podporuje vládu miliardáře, dostala na dosah té vražedné přitažlivosti majetku, mohla by jí stejně vzdorovat tak málo, jako peříčko vzdoruje hurikánu, a jistě by naráz beze všeho všechen majetek, a nejen církevní, ale i Babišův, bez náhrady znárodnila.“
„Svatá pravda, táto,“ přikývla manželka, stavějíc před muže misku s chlebovou polévkou, „jistě, majetek je obrovský pokušení, který však nemá mnoho společnýho s evangelijním poselstvím.
Navíc žádná země, ani Putinovo Rusko, neobdarovala církev tak štědře, jako my, táto!
Mnozí to považují za okázalý odpustek, kterej si koupil Nečasův kabinet plnej hříšníků a tak církve a peníze jsou vnímaný zase jako nerozlučnej tandem!
Řekni mi, táto, kde se to v těch lidech bere?
To nemaj v sobě ani kousek svědomí?!
„Ať probíráme toto a podobné počínání z jakéhokoliv úhlu pohledu, vždycky nacházíme jeho zdroj v duchu zvrácenosti. Chováme se zvráceně jen proto, že dobře víme, že bychom se tak chovat neměli. Jiné srozumitelné pravidlo v tom nebo za tím nevězí; a mohli bychom v této zvrácenosti vidět věru úklady samého satanáše, kdybychom si neuvědomovali, že občas poslouží i dobré věci,“ odpověděl manželce poslanec Philip a zeptal se, „je tam ještě trochu polívky?
Fakt se ti povedla, mámo!“
„Už tam, táto, nic není. To bylo všechno. Vejplata je až za týden,“ řekla manželka a dodala, „a kolik se vrátí do státního rozpočtu?“
„380 miliónů ročně,“ odpověděl poslanec Filip a dodal, „já bych ještě jedl!“
„380 miliónů ročně, to nám seslalo samo nebe!“ radostně vykřikla poslancova manželka a dodala, „jestli máš, táto, hlad, tak si zajdi do čínský restaurace.
Tam tě znaj, tam ti daj na dluh.“
„To bude, mámo, nejlepší.
Zajdu si ještě do čínské restaurace, pane, jo, v té sněmovně ale jednomu vyhládne!
Kolik roků už tam sedím a hubený jsem jako lunt!
Dvacet?“ zvedl se poslanec Philip od stolu a, políbiv manželku, odešel se nažrat, tak jako každý den, do čínské restaurace.
