Připadá mi, jako by dnešní článek pana V. Zemana psal někdo, kdo neumí pořádně česky. Nejde jen o velmi kostrbatou stylistiku, ale taky například o komický výraz „heraldický bod“, kterým autor zřejmě myslí bod neuralgický
Mluvili jsme, samozřejmě důvěrně, o situaci na polsko-běloruských hranicích, s Janem Masarykem.
Masaryk kouřil jednu cigaretu za druhou, já jsem měl respirátor, protože mi cigaretový kouř nedělá dobře, ale to nebylo podstatné, podstatné byl obsah našeho rozhovoru.
„Hitler by se s Lukašenkem nepáral. Obsadil by Bělorusko a ještě by táhl na Moskvu. Jenže Hitler spáchal sebevraždu a od té doby to jde s Evropou z kopce,“ povzdechl si diplomat.
„Jo, Hitler byl gentleman. Ten by s takovou svoločí, jako je Lukašenko, zatočil ajn cvajn,“ přikývnu.
„Je to smutné, ale je to tak. Nejsmutnější na tom je, že situaci na běloruské hranici s Polskem nezavinilo ani Bělorusko, ani Turecko, tím méně Rusko. Ti běženci nasedají do letadel v Turecku na běžnou leteckou linku do Minsku, na základě letenky a bezvízového styku je turecké a běloruské aerolinky přepraví do Minsku, odkud si koupí autobusovou jízdenku na bělorusko-polskou hranici. Nic proti ničemu se neděje. Heraldický bod je až hranice s Polskem,“ řekl Masaryk.
„Heraldický bod? Nemyslel jste neuralgický bod?“ trochu mne znejistěla poslední věta.
Ale Masaryk moji otázku zřejmě neslyšel, protože rázně odpověděl: „Já zahraniční politice rozumím! Na vině je velkopanská vize EU diktovat světu svou vůli. Ale na to už nikdo nenaskakuje. Tento scénář platí obecně, jen tak se světová migrační krize zastaví, “ řekl Masaryk.
Abych se přiznal, tak jsem mu opět příliš nerozuměl.
Myslel tím, že když se zruší sankce vůči Bělorusku, tak se světová migrační vlna zastaví?
Ale co mají probůh, společného sankce vůči Bělorusku a světová migrační krize?
Podle toho, co řekl, to přece spolu nijak nesouvisí.
Tak jsem se Jana Masaryka zeptal: „Hm, co tím vlastně chcete říct?“
„Chci tím říct,“ odpověděl mi hbitě slavný syn ještě slavnějšího otce, zapáliv si další cigaretu, „že tato situace má jen jedno řešení. Jednak musíme ne v Afghánistánu, ale u nás vytvořit takové podmínky, aby to k nám žádné migranty netáhlo. To znamená, musíme si to tady u nás totálně rozbombardovat a musíme zchudnout kvůli Green Dealu tak, aby k nám žádní Afghánci nechtěli, ale naopak, aby byl pro nás Afghánistán rájem.
A za druhé, musí Západ pokleknout před Lukašenkem a Putinem a odprosit je za všechno zlé, co jim učinil, včetně obklíčení Ruska NATO. Oni jsou v jádru hodní a určitě Západu odpustí.
Zkrátka a dobře, Západ musí za nimi přijít a říct jim: ,Tady máte tu zasranou východní Evropu, vezměte si ji zpátky, už nám to nestojí za to, abychom kvůli ní museli platit za váš plyn čtyřikrát tolik, vždyť jsme taky jen lidi, buďme zase přátelé!‘
A v tu chvíli bude migrační krize na polsko-běloruské hranici vyřešená, protože polsko-běloruská hranice přestane existovat.“
„Hm, to je asi opravdu jediné řešení. Ale neshodili vás Rusáci z okna?“ zeptal jsem se.
„Kdepak, kdepak! Já skočil z okna sám! Udělalo se mi špatně od žaludku, tak jsem si otevřel okno v koupelně a skočil z něho, byla to sebevražda!“ začal Masaryk mávat rukama, že vznesl dobré dva metry nad zemí.
To mně ohromně dopálilo a tak jsem na Masaryka křikl: „Masaryku nechejte toho, a chovejte se k lidem jako člověk, nevznášejte se nad zemí jako nějaký duch!“
Masaryk se mého křiku asi lekl, protože se vmžiku rozplynul, zůstal jen po něm cigaretový kouř, kvůli kterému jsem musel větrat až do rána, než ten jeho odporný odér konečně zmizel.
