Pan Dolanský na nás svém článku chrlí své tradiční humoristické řečnické figury a obraty, aniž by vůbec chápal o co jde, ale to u něj ani trochu nepřekvapuje, proč by jinak cudně mlčel o turecko-ruském sblížení?
Pan Olanský měl vskutku fantastický talent pro geopolitiku, takový, jaký se jen tak nevidí.
Když Turecko koupilo od Ruska systém protivzdušné obrany, triumfálně mlátil velkými štamprlemi rumu do stolu a hulákal: „Neříkal jsem to, že se Turecko sbližuje s Ruskem a Iránem?!“
Ovšemže, že nám to už předtím říkal a teď, k tomu, triumfálně si hladě svůj mroží knír, dodával: „A teď Turecko, s tichou podporou Ruska napadne Kurdistán!
A Američané jim v tom nebudou bránit!
A víte proč?
Protože Turecko samostatně přijímá a ztělesňuje rozhodnutí o vlastní obraně. Proto si ho nesmíte plést s jinými státy. Nikdo mu nesmí diktovat, co má dělat, a co ne. Obranný systém S-400 který Turecko koupilo od Ruska, patří do oblasti zajištění národní bezpečnosti. Hrozby americké strany, že nebude dodávat Turecku letouny F-35, když Ankara koupí S-400, je chování tvrdohlavého dítěte, které nedělá čest takové zemi jako USA.
A mezinárodní hráči, kteří respektují sebe a své partnery, zase nikdy nezruší smlouvu, u které již bylo dosaženo definitivního rozhodnutí a zaplaceny peníze!
Taková vláda nemůže vzbudit žádnou důvěru. Ti, kdo si myslí, že se Kurdská strana dělníků, Strana demokratické unie a kurdské oddíly domobrany dají použít jako nástroj na dosažení vlastních cílů, si brzy uvědomí, že tato cesta nevede nikam. Dokud USA budou podporovat utlačovatele a svými akcemi přispívat ke smrti nevinných lidí, humanitárním katastrofám, slzám, bolesti a trápení, bude náš konflikt s nimi nevyhnutelný. Skutečnost, že jsme spojenci v NATO, pro nás neznamená, že budeme zavírat oči před zločinnými aktivitami Izraele v regionu, na jeho expanzionistickou politiku a porušování lidských práv. Spojenecké vztahy v rámci NATO znamenají pro nás něco celkem jiného než pro USA a Trumpovy poradce“
Pan Olanský zase, jako vždy, osvědčil svůj geopolitický talent, neboť ho nejenže citoval Sputnik, ale skutečně došlo i na jeho prorocká slova.
A tak dnes zase triumfálně huláká: „Ta válka, jak jsem ji předpověděl, ta k nám zase naženeme milióny uprchlíků.
Jenže teď, už je nebudeme vítat s otevřenou náručí.
Teď už je budeme střílet rovnou na moři v těch jejich člunech.“
„Kdo je bude střílet na moři?
Armáda?“ ptám se pro jistotu pana Olanského, protože si nejsem jist, zda může armáda střílet civilisty.
Ten furiantsky praští pěstí do stolu: „Já je budu střílet, já nebudu ublíženecky fňukat, že nám někdo vnucuje kvóty!
Budu je střílet rovnou na hranicích.
Ratatatatata, našiju to do nich!“
Po těch slovech se pan Olanský zvedne, aby předvedl jak nebude ublíženecky fňukat, ale jak bude střílet do uprchlíků.
Jenže se místo toho skácí, jako by někdo střelil do něho, však ono deset piv a deset velkých rumů, které má už na svém kontě, to už je pořádná palba!
