Proč nejsem antibabišovec?

Jednoduše proto, že se nedám opít suchým rohlíkem, ale rohlíkem na kterém musí být hodně tlustá vrstva másla a ještě víc šunky

            „Být proti Babišovi znamená být proti sobě samotným, pohrdat Babišem znamená pohrdat sebou samými, a na to má málokdo koule, protože Babiš je zrcadlo, které nastavujeme sami sobě, protože Babiš je naším alter egem všude tam, kde nám to, co omylem nazýváme poctivostí a slušností, ale co je ve skutečnosti jen strachem, nedovoluje okrádat stát ve velkém,“ řekl motýl Emanuel a významně dodal, „ale aby bylo jasno, mluvím jen za nás, za motýly. Pokud vím, žádný z nás, motýlů, není antibabišovec, nebo aspoň ne v pravém smyslu slova, i když T.G. Masaryk tvrdí, že kdo je pro demokracii, musí být zároveň, už z principu věci, antibabišovec.

            Ale my, motýli, máme přece jen to štěstí, že s námi demokracie nestojí, ani nepadá, my jsme jen její, takříkající dekorativní prvek, ozdoba, nikoliv však nezbytně nutná podmínka.

            Rozmáčkni motýly, postříkej je nějakým jedem, ale nerozmáčkneš, ani neotrávíš demokracii. To se o lidech samozřejmě nedá říct.“

            Motýl Emanuel měl pověst rozumného, byť trochu marnivého motýla, a tak se s ním nedalo než souhlasit.

            I Maková panenka byla, třebaže měla červenou sukýnku, rozumná bytost, takže i s ní se dalo mnohdy souhlasit.

            „Ani my, makové panenky, nejedeme na vlně primitivního a v mnoha ohledech obskurního antibabišismu, protože i zlodějství je svého druhu umění, dovednost, která si vyžaduje určité charakterové vlastnosti, to jest nadání, a každý, kdo je těmi vlastnostmi nadán, je tudíž i umělec, třebaže zloděj.

            Proto je Babiš umělec a to my, Makové panenky, dokážeme ocenit.

            A tebe, Emanueli, bych si cenila mnohem víc, kdybys nosil ne cylindr, ale zmijovku jako Babiš.“

            Motýl Emanuel se usmál.

            „Máš pravdu, Maková panenko, i já bych si sám sebe vážil mnohem víc, kdybych nenosil cylindr, ale zmijovku jako Babiš.

Proklatý cylindr, co už se mne nazlobil!

Není dne, aby si mi někam nezakutálel, aby mi ho silnější poryv ranního vánku někam neodnesl a já ho pak nemusel hledat. Kdežto zmijovku si nasadíš a už se o ni nemusíš starat, máš ji pořád na hlavě jako Babiš. Ale mám pro tebe dobrou zprávu, Maková panenko!

Až bude po volbách, odhodím i já svůj cylindr jako starou nepotřebnou veteš a nasadím si na hlavu zmijovku jako Babiš.

A víš proč?“

„Protože zmijovka hřeje?“ domyslila si Maková panenka, kam motýl Emanuel míří.

„Přesně tak! Po volbách bude spousta lidí nosit zmijovky a my motýli určitě nezůstane pozadu, protože tam nahoře, kam se budou po volbách vypouštět stratosférické balóny, je náramná zima. Tam by mi cylindr nebyl nic platný, ale zmijovka mne bude hřát,“ odpověděl motýl Emanuel.

„Takže je to pravda, že se tam nahoře nad námi rozkládá dosud nepoznaný kontinent, který na nás čeká s otevřenou náručí, kontinent, kam se nedostanou žádní migranti!?“ zvolala Maková panenka.

„Inu, je to pravda, a proto ji smazali. Vypustíme tam balony, abychom zabránili migrantům překročit naše historické české hranice. To se ví, že bych se tam rád podíval, abych viděl, kde právě kvete řepka. Proto si musím pořídit zmijovku jako Babiš, aby mi tam neumrzla hlava i s tykadly,“ přikývl motýl Emanuel.

„Takže je to pravda, že sem Piráti chtějí natahat migranty do našich bytů!“ zvolala Maková panenka.

„Inu, je to pravda. Chtějí sem natahat všelijakou havěť. Ale právě ty balóny, co nás budou sledovat, tomu zabrání. Musí tam nahoře být opravdu pěkně. Jen si to představ, ten mráz, ten řídký vzduch a ten ekonomický potenciál!“ hořel nadšením motýl Emanuel.

„Já tam chci taky!“ tleskala ručkama Maková panenka.

„Musíš mít ale na hlavě zmijovku jako Babiš,“ připomněl ji motýl Emanuel.

„Budu mít na hlavě zmijovku jako Babiš! Určitě mi bude slušet! Mně sluší všechno jako Schillerové!“ zvolala Maková panenka a tváře ji pokryl koketní ruměnec, který motýl Emanuel tak zbožňoval.

Já už jsem si naštěstí zmijovku, spolu s respirátorem, pořídil, aby mi neomrzla hlava. Snad se mi po volbách taky podaří dostat se do jednoho z mnoha stratosférických balónů, v nichž budou Češi kolonizovat stratosféru, abych se sám z výšky přesvědčil, že opravdu žijeme v ráji dřív, než to všechno zase zakážou.

 

Autor: Karel Trčálek | pondělí 30.8.2021 17:11 | karma článku: 14,60 | přečteno: 378x