Zrušením blogů Hnízdila a spol. porušil sever Aktuálně bezprecendentně svobodu slova. Tu ostatně porušuje dlouhodobě, protože vůbec nezveřejňuje moje články. Hanba vám!
Stáli jsme v Porubě před Lidovkou a loučili se s Ladikem, po tvářích nám kanuly velké slzy, které hbitě požíraly ty menší, jak už to v kapitalismu chodí.
Objal jsem Ladika, a neskrývaje svůj smutek, jsem ho začal přemlouvat: „Opravdu chceš odejít do Běloruska? Do exilu? Nechceš si to ještě rozmyslet?“
Ladik se usmál: „Je to moje svobodná volba, rozumíš?
Tady mi nikdy nebudou hrát Osudové setkání v Národním, a je to moc pěkná hra, taková beckettovská variace, protože jsem nepohodlný.
Jasně, že Osudové setkání hraje spousta ochotníků, ale jde o princip.
Víš, tam v Minsku, si můžu kolik chci kritizovat Lukašenka a nikdo mi kvůli tomu nezruší blog na idnes.
A tady u nás ti vyhrožují nějací trapáci, že ti na svém serveru zruší tvůj blog, protože porušuješ nějaká jejich bolševická pravidla, místo toho aby měli zákonnou povinnost zveřejnit úplně všechno jako v Bělorusku!
Já už mám tady té cenzury po krk!
Nebo jsi četl něco na Protiproudu od Halíka, a že tam do něho pořád šijí, ale možnost obrany mu už nedají, ta jejich cenzura je prostě hnus
Ne, musím do Běloruska, tam je svoboda! Tam každý, kdo někomu zruší blog, je zatčený a celou noc vyslýchaný, než se přizná, že je zahraniční agent, tam by celé Aktuálně pozavírali za to, že zrušili Hnízdilovi blog.
Až bude schválený zákon, že každý server musí zveřejnit úplně všechno a na titulce, tak se vrátím zpátky do vlasti osvobozené z bolševického jha!“
„Seš pašák, Ladiku. Seš pašák. Drž se, chlape, a šij do Lukašenka, co to dá, ať víš, jak chutná skutečná svoboda, ať jsi nám zářným příkladem, že má boj za svobodu smysl, že když se chce, tak všechno jde!“ zvolal jsem nadšen Ladikovou touhou po svobodě, která je pro něho ještě víc než žrádlo a chlast.
Bůh ví, že se Ladik jednou z Běloruska vrátí, vrátí do svobodné vlasti, kde budou na Protiproudu zveřejňovat Halíka a na Rukojmím každého, kdo napíše, že Olšák lže, a kdo lže, ten krade, a kdo krade, ten může i cenzurovat.
„Na shledanou, kamarádi, v lepších časech, až mi v Národním budou hrát Osudové setkání třikrát do dne tajak svatého Havla v Burgtheatru, Hitler byl přece Rakušák!“ zvolal Ladik a zvedl sek nebi, stoupaje výš a výš, dokud nám nezmizel z očí, protože ho zakryl velký černý mrak.
„Odchodem každého blogera do Běloruska je mě méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy nepřestávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě!“ zvolal jsem a šel zpátky do Lidovky za ostatními havíři, kteří se tam vrátili už dávno přede mnou ke svým pivům a velkým rumům, které dnes pili o to žíznivěji, oč nesvobodnější je učinilo zrušení Hnízdilova blogu na Aktuálně, proto je dnes, v předvečer svátku svatého Havla!, všude tolik opilců, pod kterými se podlamují vlastní nohy a oni ryjí ksichtem v zemi!
