Dnes jsem coby „uvědomilý volič“ navštívil webové stránky ČSSD k volbám
do Evropského parlamentu. A co jsem zde nenalezl?! Ve článku, ve kterém
se kluci a holky z ČSSD chlubí, jak jsou skvělí a úžasní, s názvem
Jihočeši fandí sociální demokracii jsem nalezl následující citaci
Jiřího Paroubka: „Pomozte nám napravit pověst naší země…“ Jiří Paroubek
má pravdu, je co napravovat.
Je dobře, že si Jiří Paroubek konečně uvědomil, co spáchal, když spolu s dalšími nezodpovědnými poslanci shodil vládu v půlce českého předsednictví. A tím jedním tahem třikrát poškodil Českou republiku.
Poškození první: Jiří Paroubek výrazně snížil možnost prosazení českých národních zájmů v EU. Oslabil naši vyjednávací pozici. Vždyť kdo bere vážně vládu v demisi, tedy vládu bez mandátu, či úřednickou vládu, tedy vládu bez jasného mandátu. Z role aktivního tvůrce evropské politiky nás tak odsoudil k roli pasivního moderátora, aktéra bez vlastních zájmů a názorů.
Poškození druhé: Jiří Paroubek dal za pravdu všem těm, kteří se na nás i na ostatní země bývalého východního bloku dívají skrze prsty, jako to činí například francouzský prezident Sarkozy. Prý jsme moc malí, málo vyspělí a radši bychom se vůbec do zahraniční politiky neměli motat, pro jistotu bychom se v intencích Sarkozyho předchůdce Chiraca neměli ani k ničemu vyjadřovat, vše bychom měli přenechat těm „velkým, silným a schopným“.
Poškození třetí: Jiří Paroubek nás poškodil v očích našich potenciálních partnerů, již výše zmíněných zemí bývalého východního bloku. Jak se na nás asi budou dívat, po tom, co „jsme“ jim udělali? Určitě nás budou mít hodně rádi, po tom, co jsme na ně vrhli špatné světlo a poškodili i jejich obraz v zahraničí. Na jejich budoucí předsednictví, bude-li vůbec nějaké, bude nahlíženo se značnou skepsí a nedůvěrou, jejich schopnosti prosadit něco, tak budou značně omezeny.
Je vidět, že je, co napravovat. Paroubkův recept, tedy volba kandidátů ČSSD do EP, se mi nezdá býti zrovna dvakrát vhodným řešením. Jak ostatně mohou být garanty nápravy ti, co dané škody způsobili? V souvislosti s těmito lidmi mě napadá jedno krásné pojmenování z minulosti, zemský škůdce.
P.S. Při psaní tohoto blogu jsem si vzpomněl na nádherný vtip o Jiřím Paroubkovi. Snad se vám bude líbit.
Ztroskotá letadlo s Bursíkem, Topolánkem a Paroubkem na palubě. Spolu s troskami letadlo jsou tito tři pánové vyplaveni na ostrově, kde jsou okamžitě zajati tlupou lidojedů. Náčelník jim sdělí, že mají pro tyto případy starý zvyk. Bursík, Paroubek a Topolánek dostanou dvě kuličky a na týden budou zavřeni, každý sám, do stanu. Ten kdo mu s těmi dvěma kuličkami ukáže, co ještě v životě neviděl, nebude snězen. Uplyne týden.
Lidojedi jdou do stanu k Bursíkovi. Ten sedí na zemi a kuličky se samy honí po podlaze. Náčelník: „To je staré, to nám tu předvádí každý druhý. Sežrat!“ Následuje stan s Topolánkem. V něm sedí Topolánek a obě kuličky levitují ve vzduchu. Náčelník: „To nám tady před týdnem předváděl jeden Holanďan. Sežrat!“ Pak jdou k Paroubkovi. Vlezou dovnitř. Ve stanu sedí Paroubek a brečí. Náčelník se na něj podívá a říká: „Tak to jsem ještě neviděl, ten debil jednu ztratil a druhou rozbil.“
