V noci na dnešek byl zastřelen Václav Kočka mladší. Zdá
se, že pachatelem nebyl nikdo jiný než Bohumír Ďuričko. Nechci nikterak
zlehčovat tuto tragédii. Souhlasím s Jiřím Paroubkem, že otec by nikdy
neměl pohřbívat svého syna. Rozumím snaze Jiřího Paroubka se maximálně
distancovat od Bohumíra Ďurička.
Tato snaha ale nic nemění na skutečnosti, že Jiří Paroubek se s Bohumírem Ďuričkem znal, a že byli dobrými přáteli. Vždyť právě s Ďuričkem měl Jiří Paroubek v roce 2005 trávit letní dovolenou. Ze společné dovolené, ale nakonec sešlo, když se provalilo, že Ďuričko spolupracoval s StB. Ostatně proč by Jiří Paroubek Bohumíra Ďurička na křest své knihy zval, pokud by ho neznal?
Celá tato tragická věc má však ještě jeden rozměr. Poodhaluje prostředí, ve kterém se Jiří Paroubek pohybuje. Není přece normální, aby lidi chodili na křest knihy opozičního vůdce s pistolí. Není přece normální sázet se o to, kdo má u sebe více peněz, stejně jako nosit u sebe milión v hotovosti. A už vůbec není normální, aby přítel bývalého premiéra této země a současného předsedy ČSSD zastřelil jiného Paroubkova přítele.
Nevím, co přesně se v noci na dnešek událo. Celé to na mě působí, jako vystřižené z hollywoodských gangsterek. Nemyslím si, že je Jiří Paroubek za noční události odpovědný, nicméně jako správný propagátor principu presumpce viny by měl z celé záležitosti vyvodit osobní důsledky. Snad jej tato kauza přesvědčí o absurdnosti tohoto principu.
