www.lidovky.cz
Proč ODS prohrála?
Bylo to špatnou politikou vlády? Nebo snad tím, že tato byla „jen“ chybně komunikována? Bylo to nezvládnutím volební kampaně? Nebo snad jejím špatným, protože regionálním, pojetím? Bylo to nejednotností ODS v době předvolební? Nebo snad došlo k radikálnímu posunu v myšlení voličů? Takto by bylo možno pokračovat dál, snad až ad infinitum. Zkrátka příliš mnoho otázek a zároveň příliš málo odpovědí. Ať už budou vypracovány sebelepší analýzy, ať už bude celá záležitost prozkoumávána sebelépe a sebehlouběji, stále se bude v tuto chvíli jednat jen a pouze o soubor dojmů, názorů a přesvědčení. Nastala totiž doba zápasu o interpretaci výsledku voleb. To je ono vzájemné obviňování mezi vedením ODS a regionálními reprezentacemi, to je ono hledání skutečných vítězů a skutečných poražených. Toto bude trvat až do prosincového Kongresu ODS, na něm vzejde nové, či staronové vedení, a protože dějiny jak známo píší vítězové, tak analogicky i jejich interpretace voleb se stane interpretací určenou pro mediální sebeprezentaci strany. Skutečnou pravdu pak vyjeví až čas a další volby.
Proč to bude mít ČSSD těžké?
Zde je naopak odpověď velmi jednoduchá a prostá. ČSSD to bude mít těžké, protože sama s takovým úspěchem nepočítala. Nasadila tak v mnoha místech kandidáty, kteří jsou buď oživlými politickými mrtvolami, nebo nemají s ČSSD prakticky nic společného. Mnohde dokonce platí obojí zároveň. Do Senátu i do čela krajů se tak mnohde dostali lidé, kteří snad ve skutečnosti ani uspět neměli. Například představa takového Jiřího Dienstbiera, coby senátora, obhájce sociálně demokratických principů, se jeví jako přinejmenším komická. Stejné komicky pak působí představa, že by se do čela plzeňského kraje měla postavit bývalá ministryně zdravotnictví Milada Emmerová, kterou sám Jiří Paroubek odvolal pro neschopnost, nebo Jaroslav Palas v kraji Moravskoslezském, kterého Jiří Paroubek do své vlády ani nevzal a pro jistotu jej i vyškrtl z kandidátky ČSSD pro sněmovní volby 2006. To vše kvůli důvodnému podezření z korupce. Tito, a další, lidé se tak velice pravděpodobně dostanou k moci a ve střednědobé perspektivě lze v ČSSD očekávat zesílení pozice regionů na úkor centra, stejně jako se tomu dělo v nedávné minulosti v ODS.
Sečteno a podtrženo
Obávám se, že tyto volby potvrdily trend, který říká, že volič volí stále častěji dle celostátních témat, na základě celostátní politiky. Je pro mne poměrně značným zklamáním, že populistická předvolební kampaň v podání ČSSD slavila úspěch. Hrozí, že se podobné kampaně stanou nejprve inspirativním příkladem a poté i normou. Ve volebním systému, který generuje poměrné zastoupení, ale snad nelze, v dlouhodobé perspektivě, něco opačného čekat. Vítěz voleb nemusí plnit své předvolení sliby a vítězí zpravidla ten, jehož slibům uvěří nejvíce voličů. Bohužel zdá se, že voliči mají krátkou paměť.
