Tak a už je to tady zase. Obstrukce. Opozice se snaží vládní většině znesnadnit přijetí reformních zákonů. Za pozitivní lze spatřovat, že na rozdíl od tolik idealizované I. republiky a tolik zbytečně nenáviděného habsburského mocnářství zatím poslanci nepřistoupili k fyzickým konfrontacím ani nezahájili proces demolování vybavení dolní komory parlamentu.
idnes.cz
Obstrukce jsou nepochybně legitimním nástrojem opozice. Základem jsou sáhodlouhé projevy. Například v USA drží rekord senátor Strom Thumond, který dokázal řečnit celých 24 hodin a 18 minut. Ve státech patří mezi oblíbené obstrukční taktiky předčítání Bible. U nás to kdysi – podotýkám, že úspěšně – zkoušel Miroslav Sládek s telefonním seznamem. Jsme holt národ ateistů. Ale zpět k tématu.
Bohuslav Sobotka v dnešních dnech tvrdí: „Obstrukci pokládá ČSSD za legitimní parlamentní nástroj…“ přitom před necelými 2 lety, kdy k obstrukcím přistoupila ODS, tentýž Bohuslav Sobotka hřímal: „Parlamentní obstrukce bývá často posledním nástrojem zviditelnění malých či extremisticky orientovaných politických stran, které chtějí tímto způsobem demonstrovat svůj zásadní odpor proti vůli příslušné parlamentní většiny. Takto se u nás chovali například Republikáni Miroslava Sládka, než je voliči potrestali a strana skončila v mimoparlamentním zapomnění.“
Došlo snad za tu dobu u Bohuslava Sobotky k hnutí mysli? Nebo jen bezpáteřně přizpůsobuje své názory situaci? V prvním případě, by bylo fair, aby svůj omyl přiznal a omluvil se těm, které tehdy přirovnával ke sládkovcům. V druhém případě by bylo dobré, aby si voliči ČSSD uvědomili, že Bohuslav Sobotka se chová jako korouhvička ve větru. Nakolik může být takový politik důvěryhodný? Posuďte sami.
