Jak se rodí princezny
Seděla jsem a ve vlnách ke mě přicházel slabý odvar známé bolesti. Živé vzpomínky na náctileté menstruační křeče, při nichž jsem se sesypávala ve škole, na ulici i doma. “To budou asi poslíčky”, pomyslela jsem si. Leč doktorka se mě nevinným úsměvem se mě zeptala, jestli už nerodím. Ne. Nic o tom nevím. Čekám na opravdu důraznou bolest, abych uvěřila, že zázrak se rozjíždí. Do termínu zbývají dlouhé tři týdny a můj muž je na cestách. Zavolám mu a řeknu, ať si nedělá starosti.
Jenže On zavětřil a přijel. Napili jsme se červeného vína a šli spát. Zatímco muž pokojně chrápal, já poctivě odbíhala na WC tak, jak mi diktoval ušlápnutý močový měchýř. Břicho se mi nafoukovalo občasnými poryvy. ”Poslíčky”, myslela jsem si a blaženě přemítala o drtivé síle porodních bolestí, které vypudí mé dítě ven, až to jednoho dne opravdu přijde. Těšila jsem se.
V pozdní noci se ve mě roztočila divočejší kontrakce. Po nohách mi začala téct živá voda. “Tak už to tedy prasklo”, šeptala jsem nevěřícně muži do ucha. Vyskočil z postele a začal házet věci do kufru. Láskyplně přibalil i peřinu, aby nás v ní mohl zahřát, kdybych porodila po cestě. Já jsem se jen smála. Nohy jsem měla popatlané od horké malinády, která pomalu vytékala z Juliiina rybníčku. Sestřička na příjmu se zlobila, že jim poskvrním povlečení. A že nemám papuče. Muž mi do ucha pošeptal, že to je “pííí..” a bylo zase dobře.
A tak začala moje porodní nuda.
K ránu přijela porodní asistentka Markéta a všemi silami se snažila nudu rozpustit a rozhýbat zlenivělé břicho. Horká vana s éterickými oleji. Horký klystýr. Horká sprcha. ”Už jsme toho zkusili hodně. Z přirozených prostředků zbývá masáž prsních bradavek, sperma a orgasmus”, pravila s úsměvem Markéta a zabouchla za sebou dveře. Horká půlhodinka s Honzou.
A pořád nic. Zlověstně se plížila šestá večerní a s ní kanyla, penicilín a odběry. Nikdy jsem neměla kanylu! Složila jsem se na zem a hystericky plakala. Hrozně jsem se bála. Že mě moje tělo zrazuje. Místo, aby rozjíždělo estrádu mučivé bolesti, tady líně a bez pohybu hnije, nechá se prznit kanylou a moji malou nebohou Julii vězní ve vypuštěném bazénku! Markéta tam byla se mnou a byl tam i můj muž. Nikdo se mi neposmíval. Uklidnila jsem se.
Setmělo se a poslali mě spát. Ležela jsem sama v temné komůrce a modlila se. Probuďte se, porodní hormony, a rozhýbejte mé tělo. Chci, aby to bolelo. Ležela jsem tiše, ani nedutala a čekala. A ono to opravdu začalo. Velké vlny kontrakcí. Měla jsem takovou radost. Čím mocnější vlna, tím větší záplava úlevy. Ať dorazí i tsunami a pomůže mi porodit tu moji holčičku. Každá delší pauza mě děsila. Jen ať se to nezastavuje!
O půlnoci mi jedna milá paní napustila penicilín do kanyly. Tentokrát jsem nebrečela. Tentokrát jsem byla velká holka, která rozdýchává kontrakce. Poprosila jsem tu dobrou ženu, aby se podívala, jestli se moje tělo neotvírá. Sadisticky mi vrazila ruku do pánve a prohlásila, že je to pořád jenom jeden prst. Markétu ani muže netřeba volat a budit z nočního spánku.
Vlnobití se po té mrazivé radě zarazilo. Smutně jsem usnula.
Šest ráno. Na vypuštěném moři ani vlnky a kanyla je opět o něco děsivější. Jsem sama, bez muže, bez Markéty, zoufalá, roním slanou vodu a hlavou se mi honí zkazky o strašidelných bolestech po nájezdu umělého oxytocinu. Devět měsíců ztraceného snění. Můj sebeobraz alfa samice s dokonale pohostinným, dokonale plodným tělem je vystaven na pranýř.
Jsem připravená na bolest, ale nejsem připravená na selhání.
Napíchli mě na znuděný monitor a odstavili na studené chodbě. Brečela jsem jako rozmazlený spratek. Brečela jsem trapně. Brečela jsem hořce. Take hořce, až se ve mě něco vzedmulo. Až přišlo vlnobití. Hromy a blesky. Monitor začal naříkat pod tím náhlým přívalem síly. Seběhli se kolem mě cizí lidé “Maminko, miminku se očividně nedaří dobře”, pravil mi důrazně nějaký ženský hlas. Muž, ani Markéta tam nebyli. Měla jsem strach. Řekli mi ať dýchám.
Co je to, sakra, za radu?
Za chvilku se monitor uklidnil. Cizí lidé se pokojně rozešli. Prosila jsem je, ať zavolají muže. Vychovaně se obořili, že ho nemám budit. Důrazně jsem jim zopakovala svoje přání. Dorazil za nekonečně dlouhou dobu a já byla zase šťastná. On, divoké nájezdy kontrakcí, široká chodba. Stěny o které se můžu pevně opřít, když to na mě přijde. Prostě idyla. Narušila ji až doktorka. Gumovou rukavici provedla pár sadistických chmatů v mých útrobách a zvolala “na pět prstů”!
Bolest nejsou kontrakce. Bolest jsou nevybíravé prsty na mém rozkvétajícím čípku.
Rozednívá se neděle a venku svítí slunce. Sedím ve sprše, zpívám “rozvíjej se poupátko” a zalévám podbřišek horkou vodu. Velebím každou kontrakci a čekám, kdy přijou ty pekelné hrůzy o kterých mi povídaly prabáby. Času prý zbývá dost.
Přijela Markéta. Nakoukne do sprchy, okomentuje můj široký úsměv. Pozdravím a zabouchnu dveře. Dobré vychování stranou, brány se s křečovým skřípěním otvírají. Kolik takových hodin ještě stojí mezi přítomností a Julií Annou v mé náručí?
Ani jedna. Prudká bolest mě vyprovokuje vyběhnout ze sprchy. Opírám se o topení a hlasitě úpím. “Chce se mi tlačit!”, křičím v šoku a padám na všechny čtyři. “Rodíme”, zavelí Markéta a já vůbec nic nechápu. Tlačím, protože musím. Tlačím a hystericky řvu. Tlačím a jsem v šoku. Tlačím a můj muž tu není. Takhle krátkou předehru nikdo nečekal.
Markéta mi podává mobil. Volám muži “Máte nízký kredit, dobijte si prosím svůj kupón”. Cože?? “Voláte mimo síť Vodafone, hovor vás bude stát jako volání do jiné sítě podle vašeho tarifu” Doprdele! Jde na mě mocná kontrakce. “Rodííííím!”, stihnu zařvat do telefonu, než se definitivně vybije.
Julie Anna se dere ven a můj muž sedí na záchodě.
Ještě jsem nikdy nerodila. Nevím, jak se to dělá. Neprožila jsem dostatečně dlouhé utrpení. Nejsem dostatečně vyčerpaná. Nenacházím se ve změněném stavu vědomí. Jsem bdělá. Přítomná. Nechávám se vést svým tělem, ale na pozadí mám veliký strach. Nevidím tam. Leze? Nedusí se? Dělám to dobře? Markéta klečí mezi mýma nohama. Muž přiběhl a drží mě za ruku. Někdo má poznámky k tomu, že moc křičím.
“Hlavička je venku, ještě jednou zatlačte, na ramínka”, řeknou mi. Už??
Julie vyklouzne a Markéta mi ji podává na břicho. Je malinká, fialová a chroptí. Není jí nic? Ptám se plná strachu. Není, hlaďte ji po zádíčkách. Nepláču, jsem v šoku. Moje dítě je tady. Je neděle 13.10. 2013, 8:34. Právě se narodila Julie Anna. Muž nás objímá. Kanyla mi spokojeně klinká na ruce a dcera v náručí.
Nejlepší čas seznámit se s člověkem, kterého už osm měsíců miluju.
Olga Trampotova
Punková matka je vytahaná a všichni po ní touží!
Nedávno jsem porodila druhé mládě. Moje tělo je samou láskou vytahané do všech světových stran. Oči mám napuchlé. Vlasy mastné. Mozek plný prdíků. A k tomu ten chorobný pocit, že se mnou všichni chtějí jenom spát.
Olga Trampotova
Dítě punkové matky. Co mu hrozí?
Po světě běhají divoká, nebojácná a společenská mláďata. Spoustu z nich vyvedly z hnízda matky punkerky. Od ostatních matek se liší jednou základní charakteristikou:nejsou úzkostlivé a dělají věci po svém.
Olga Trampotova
Jak se pozná punková matka
Má několik úžasných vlastností, které napomáhají harmonickému rozvoji jejího dravého mláděte. Nejdůležitější z nich je lenost. A druhou nejdůležitějším odvaha.
Olga Trampotova
Potrat v nasládlém EMO hávu
Paní Lilia v dnešním článku na Idnes píše o vyvolaném potratu, jak kdyby se jednalo o nějaký velkolepý spirituální zážitek. Je mi z toho úzko. Jako by na mě vybafla nějaká zákeřná ježibaba se svými lektvary a jedovým srdcem. O to nebezpečnější, že je celá krásná a tváří se na svých webovkách jako ezo víla a průvodkyně ženskou podstatou.
Olga Trampotova
Před rakovinou
Za tři roky budu nejspíš obhajovat disertační velepráci, nosit pod srdcem druhorozenou princeznu, krotit prvorozené mládě. A muže. A jejich lačné dobyvatelské choutky. Mohlo to být ale všechno úplně jinak. Za tři roky jsem totiž mohla vyděšeně zjistit, že se do mého mladického čípku s s chutí zakousla rakovina.
Další články autora |
Čechy zasáhly extrémní bouřky, padaly obří kroupy. Hasiči měli stovky výjezdů
Přes Česko prošly velmi extrémní bouřky s nárazy větru kolem 90 kilometrů za hodinu a krupobití....
Češi vjeli do vojenské zóny, fotili se u tanku. Dítě pak usmrtil nalezený granát
Chorvatská policie propustila Čecha vyšetřovaného kvůli výbuchu u města Obrovac, při němž zemřelo...
Komentátor Schmarcz se v televizi pohádal se Šlachtou, pak zmizel ze studia
„Já jsem se zastal kluků policistů a vy do toho taháte politiku,“ začal křičet komentátor Martin...
Ruská jaderná ponorka plula u pobřeží Floridy. Fotky ukazují její poškození
Ruská flotila, která navštívila Havanu, se rozdělila. Část pluje od Kuby směrem k Venezuele,...
Východem Česka prošly silné bouřky a krupobití. Padající strom zabil člověka
Velmi silné bouřky, které ve středu večer zasáhly Moravu a Slezsko, mají jednu oběť. V Českém...
Město duchů Kirjat Šmona. Ostřelovaný sever Izraele, o němž se nemluví
Premium Od spolupracovnice MF DNES v Izraeli Domy zničené raketami a dělostřeleckými granáty, žáci, kteří nemohou složit maturitu, požáry...
Rajchl má sponzory, kteří o darech nic nevědí. Pokud jdou vůbec dohledat
Premium Strany a koalice musely tři dny před evropskými volbami zveřejnit na svých webových stránkách...
Prach bitvy opláchl v Suezu, jeho fotka stvrdila bleskový triumf Izraele
Seriál Izraelský voják s tmavýma očima a zářivým úsměvem se stal ze dne na den hrdinou svého národa....
Egypt odebral licence 16 firmám kvůli pouti do Mekky, klienti měli běžná víza
Egyptský premiér Mustafá Madbúlí v sobotu nařídil, aby bylo zbaveno licence šestnáct cestovních...
Chalupa u Světlé nad Sázavou
Světlá nad Sázavou - Dolní Březinka, okres Havlíčkův Brod
2 870 000 Kč
- Počet článků 54
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3260x