Slunce na mne miri rentgenovyma paprskama a vysusuje unavenej mozek. Je to slastnej pocit.
Po ctyrech mesicich boje s chi kvadratem a linearni regresi hodlam degradovat na nenarocnej levl plazovy blondyny. Budu si lakovat nehty na ruzovo, nosit vysoky podpatky, jist morsky potvory a prat trencle mymu uzasnymu priteli. Toto je ctyricet stupnu osobniho stesti. Prasne krasny horko.
Az se i posledni neposednej nerv uvelebi v polopoustni pohode a ja se zacnu nudit (coz s moji sinusoidni spotrebou emoci nastane taaak...za tri dny) nasednu na bicikletu a pojedu do Tres Mil Viviendas. Ja, vysmata stredoevropska bledule jsem si sehnala staz v nejcernejsi sevillsky ctvrti, kde deti curaji na chodnik a vrabci pridrzle vykrikujou sprostarny ve flamencovym kodu. Hodlam profackovat svoje bujny idealy primo v kotli sevillskejch pasaku a dealeru. Hodlam zkusit, kam az muzu za detma jit.
Par opalanejch spratcatek mne bude tahat za blondaty vlasy a ja se budu snazit o ¨cosi¨. To cosi je nejasna akvarelova smouha. Chudejm a zlobivejm detem mam servirovat slusnackou zabavu a doufat, ze je moje trapny hratky s ceskym prizvukem zaujmou vic nez flaska levny palenky.
Tesim se az si tu palivou realitu osaham.
A vam to budu vypravet.
PS: Hacky a carky za mnou do Spanelska bohuzel nedoputovaly, tak se omlouvam za jejich ocekavanou trimesicni absenci :-).
