Umírat se má nalačno

Muže, se kterým jsem měla domluvenou schůzku, jsem nikdy předtím neviděla. Jak se poznáme? Jsem vysoký a budu mít na sobě dlouhý černý kabát, řekl.

Elegantního šviháka, který stál pod schodištěm, jsem napřed minula v trysku – měli jsme se sejít nahoře. Snad to byl šestý smysl, který mě zarazil, otočil a přiměl optat se, zda náhodou není mým neznámým.
Byl.
Milan Matějček.  Šarmantní pětasedmdesátník s životním příběhem, z něhož jsem ve chvíli setkání nic neznala. Sešli jsme se z jiného důvodu, ale pár zmínek mezi řečí naznačovalo, že sedím se zajímavým člověkem. Hovořili jsme o plavbách na kánoi pro jezerech uprostřed divočiny, o kempování v lesích obývaných medvědy i o bezdomovcích na ulicích města, které se považuje za jedno z nejlepších pro život na světě.
A pak mi daroval svou knihu. Je v ní padesát let, řekl. Na dvou stech stranách, všimla jsem si.
Četla jsem ji ve dnech, kdy jsme si dojatě, pateticky i nostalgicky, zklamaně i hrdě připomínali výročí listopadové revoluce. Do toho se mísily zprávy o tom, jak jsou předlistopadová léta vzdálená dětem a mládeži pod dvacet nebo kolik příznivců mají komunisté.
Milan Matějček napsal chytlavým a uchvacujícím způsobem o životě jedné rodiny a jednoho kluka, studenta a posléze muže v naší zemi v dlouhém období začínajícím těsně před válkou a končícím začátkem 80. let. Civilně, a přitom poeticky.  Skutečnosti, které byly drsné, popisuje střídmě, bez velkých slov – ale s velkým účinkem. Erotika je tu noblesní, a přitom si uchovává náboj a vzrušení.
Pustila jsem se do té knížky trochu ze zvědavosti a trochu ze zdvořilosti. Pak jsem si říkala, že asi zůstane knihou pro kamarády a známé, pro ty, kdo za ní budou vidět konkrétního Milana. Potom jsem se začetla a začala ji obdivovat. A s netrpělivostí a zvědavostí letěla po stránkách. Když jsem dočetla, došlo mi, že mám v ruce něco mnohem lepšího než všechny memoárové výtisky novin a časopisů z listopadu: neokázale vyprávěný příběh, který je víc než kronikou jednoho života. Je kronikou doby a napsanou tak, že jí žádná učebnice nemůže konkurovat. V učebnici jsou fakta. Tady život. Předestřený tak, že se vám nebude chtít odejít. Jako na konci každé dobré knížky.
A pokud byste přece jenom měli potřebu poznat chlapíka, který napsal něco, co rozhodně stojí za přečtení, není nic snazšího, stačí podívat se na internetu na milanmatejcek.com – a připravte se, budete řádně překvapeni, co se vám otevře. Tenhle muž opravdu není tuctový!