Euro v ČR by vše zhoršilo, ceny by byly výrazně vyšší

Kdyby ČR přijala euro, ceny by to katapultovalo vzhůru. Klíčový je rozdíl mezi inflací a sazbami v ČR a v EMU. Zbavení se suverénní centrální banky, by v dnešní době znamenalo díru do peněženek všech občanů ČR.

Přijetí eura se okrajově objevilo i ve volební kampani, přestože toto téma v ČR nemá podporu veřejnosti. Podstatným argumentem proti euru je faktor rychlejšího zdražování po zavedení společné evropské měny v zemi. Co by se stalo s českými cenami dnes dobře vidíme na příkladu Slovenska.

Kdyby ČR přijala euro, ceny by to katapultovalo vzhůru. Klíčový je rozdíl mezi inflací a sazbami v ČR a v EMU (země platící eurem). Po přijetí eura národní centrální banka ztrácí pravomoc řídit cenovou stabilitu. Vysoký růst cen řeší centrální banka růstem sazeb. Naopak v době, kdy cenová hladina roste pomalu, může centrální banka držet sazby dole.

Dobře je to vidět na postupu centrálních bank zemí V4. Ceny v ČR rostou meziročně o 4,9 % a ČNB zvedla sazby na 1,5 %. Maďarská inflace je na 5,5 % a sazby má dnes 1,65 %. Polsko má zdaleka nejvyšší inflaci ze zemí V4, a sice 5,8 % a také začalo zvyšovat svou sazbu. Tamní NBP dlouho odolávala, ale na posledním zasedání prudce zvedla klíčovou sazbu z 0,1 % na 0,5 % a zdá se, že neřekla poslední slovo.

Na postup centrálních bank se mohou názory lišit, důležitá je však jejich suverenita. Na Slovensku je dnes inflace 4,6 %, ale jelikož NBS nemá pravomoc řídit měnovou politiku, protože jí přenesla na ECB, platí tam proto stejná základní sazba jako v ostatních zemích EMU, tedy 0 %. ECB nulovými sazbami podporuje ekonomický růst, ale především řídí evropskou inflaci a ta je pouze 3,8 %.

Polsko
Maďarsko
ČR
Slovensko

To v překladu znamená, že tam, kde by NBS už dávno nejspíš sazby zvedla a krotila by slovenskou inflaci, ECB vyčkává, protože evropská inflace je stále relativně nízká. Slovenská inflace se do evropského růstu cen promítá skutečně zanedbatelně. Slováci tak musejí, a ještě dlouhou dobu budou muset, sáhnout do peněženky výrazně hlouběji a jejich úspory ztrácí hodnotu bez výhledu na nějaké podstatné zlepšení situace.

Země, která chce přijmout euro, musí splnit jasně daná Maastrichtská kritéria a ČR nyní plní pouze jedno z nutných pěti.

1. Deficit letošního státního rozpočtu se ani náhodou neblíží maximální hranici 3 % HDP.
2. Pro splnění kritéria stability kurzu koruny k euru by ČR musela dva roky před samotným přijetím společné měny vstoupit do systému ERM II, ve kterém by ČNB řídila kurz EURCZK.
3. Cenová stabilita, neboli míra odlišnosti domácí inflace od inflace tří zemí EMU s nejnižším tempem růstu cen, je dnes také sci-fi.
4.  Sbližování úrokových sazeb je kritérium, které ČR také nesplňuje.
5. Jediným kritériem, které ČR plní s přehledem a je dokonce jednou z nejúspěšnějších zemí EU, je výše veřejného dluhu, který nemá problém vejít se do 60 % HDP.

I přes zjevné klady společné evropské měny v oblasti zahraničního obchodu a cestovního ruchu, kde je euro beze sporu přínosem, by pro ČR znamenalo více problémů než výhod. Zbavení se suverénní centrální banky, a tedy možnosti řídit domácí inflaci skrze sazby, by v dnešní době znamenalo díru do peněženek všech občanů ČR.