COVID19 zvedl nezaměstnanost žen více, než nezaměstnanost mužů

Domácí trh práce se za poslední rok výrazně změnil. Po třech letech opět hrozí, že počet lidí bez práce převýší neobsazená pracovní místa, obě čísla přitom rostou.

Nezaměstnanost žen a mužů

Loňský rok se vyznačoval mnoha specifiky. Nezaměstnanost žen je dlouhodobě vždy o něco vyšší, než u mužů. Za celý kalendářní rok byla nezaměstnanost žen nižší naposledy v roce 2013, a to pouze o 0,1 procentního bodu. Rozdíl nezaměstnanosti mezi muži a ženami nikdy není velký a za posledních deset let byl největší v květnu 2015. Tehdy činil rozdíl 1,1 procentního bodu.

Nejvýraznější rozdíl během roku je vždy v letních měsících vlivem sezónních prací, zejména ve stavebnictví, což je odvětví zaměstnávající především muže. Proto jde jejich nezaměstnanost v tomto období dolů. Loni však nezaměstnanost obou pohlaví pozvolna stoupala. Začátkem roku 2020 byla dokonce nezaměstnanost žen mírně nižší, o to vyšší byl její nárůst v následujících měsících.

Nezaměstnaní vs. volná pracovní místa

Tradičně platí, že v době vyššího růstu ekonomiky a nízké nezaměstnanosti je počet lidí bez práce nižší, než počet volných pracovních míst. Na jedno volné místo, tak statisticky čeká méně, než jeden uchazeč. To v ČR platí od března 2018, kdy poměrně nekompromisním tempem rostl počet volných míst a klesal počet uchazečů a to platí dosud.

Rok 2020 byl však ve znamení sbližování těchto dvou křivek a od druhé poloviny loňského roku dochází ke zvláštní situaci. Obě čísla, tedy jak počet lidí bez práce, tak počet volných míst, rostou. Uchazečů o práci však přibývá znatelně rychleji, a pokud se tento trend nezmění, v dalších měsících se křivky překříží a počet lidí ve frontě na jedno volné místo se bude zvyšovat.

Důvodem je pokles ekonomiky. Volná pracovní místa jdou nahoru díky tomu, že současná „krize“ je výrazně selektivní. Nepostihuje všechny obory stejně, na rozdíl od ekonomické krize. V neposlední řadě to jde na vrub i politice vlády, která drží při životě pracovní místa, která v reálné ekonomice dávno neexistují.

V Evropě jsme stále nejlepší

Mezi státy EU patří ČR dlouhodobě první místo s nejnižší nezaměstnaností. Podle metodiky Eurostatu byla v prosinci 2020 (nejnovější data) domácí nezaměstnanost 3,1 %. Hned za námi je Polsko s 3,2 % a Nizozemsko s 3,7 %. Statistiku uzavírá Španělsko s nezaměstnaností převyšující 16 %. Celkový průměr EU27 je 7,4 %. Napříč republikou se dlouhodobě nic nemění. Nejhorší situace na trhu práce je tradičně na severu Čech a v Moravskoslezském kraji.

Podle nejnovějších čísel ČSÚ byla lednová nezaměstnanost 4,3 % a dá se čekat, že v dalších měsících se dočkáme pokračování nárůstu počtu lidí bez práce. To bude nejspíš doprovázeno také rostoucím počtem volných pracovních míst. Pokud vláda ukončí podporu zaměstnanců „COVID programy“, dojde ke skokovému nárůstu počtu lidí bez práce. Klíčová bude rychlost návratu ekonomiky k normálu, i kdyby byla postupná a pozvolná.