Jak přijít o svobodu a ještě hrát divadlo na demokracii? Jednoduše - nechat politiky beztrestně mluvit zcela vážně o segregaci lidí na očkované a neočkované, na testované a netestované.
Normálně žít a pracovat není zločin
Jestli strach z normálního bytí je obrazem demokracie a svobody, potom je načase začít vážně přemýšlet o životě, který teď "žijeme" a klást si otázky. Kdy došlo k tomu ***** zlomu, že lidé se bojí normálně žít a ještě mají odvahu mluvit o demokracii a svobodě? Kde se v lidech berou tyhle paradoxy?
Asi si lidé v této části světa zvykli žít dlouho bez bojů a válek, ale zato s nekonečnými kecy o demokracii a svobodě, které nás dohnaly až sem, na pokraj bezpráví. Přitom ještě v nedávné době bylo snění o svobodě a demokracii srozumitelné všem, lidé chtěli normálně žít a mít rovné šance.
Asi málokdo z našich předků, co bojovali za novou vlast, za lepší život, snili o manželství homosexuálů, genderové rovnoprávnosti nebo o dodržování lidských práv v nějaké tramtárii v Číně nebo o Tibetu, kam noha Evropana do té doby ani nevstoupila. Všechno se nám zvrhlo v multikulturní ideologii s neomezenými právy všeho a všech na všechno možné.
Covid jako urychlovač rozvratu
A aby toho rozvratu nebylo málo, lidé se už nebouří ani proti covidovému fašismu. Jasně, sepisují se petice, podávají žaloby, pořádají demonstrace, ale žádný velký vzdor nevidět. Hlavně, že nějaký napomádovaný tydýt vyvěsí tibetskou vlajku a pak se u toho jako opice ještě vyfotí na facebook.
To vážně nikomu nevadí, že lidé nemohou ani volně dýchat? Že kvůli virové panice jsou narvané nemocnice a zdravotní systém se nám hroutí jak domeček z karet? Už od loňského jara nemám televizi, takže netuším co tam rvou každý den věrným televizním posluchačům do hlav. Z internetu si ale občas něco přečtu, a musí to být **** silná droga, když lidé věří takovým ptákovinám, na které byl i Milouš Jakeš krátký.
Teď určitě nežiji ve svobodné zemi, ale sním o tom, že jednou ve svobodné zemi budu zase chvíli žít. Takže až se místo petic budou rozdávat zbraně, dejte mi vědět, rád přiložím ruku k dílu, jenom mě už prosím nenuťte podepisovat žádnou petici.
Díky, že jste to dočetli až sem a hlavně dýchejte, protože bez toho fakt umřete. Možná vám v televizi budou říkat něco jiného, ale na to bych moc nesázel.
