Ve čtvrtek, při návštěvě kancléřky Merkelové, jsme mohli opět hmatatelně a empiricky poznat rozdíl mezi západní demokracií a východní totalitou.
Mnoho lidí říká, že klasická západní demokracie už je překonaná, že není dobrá pro 21. století, pro výzvy dnešního světa. Ti lidé si však neuvědomují, že alternativou demokracie je nedemokracie – totalita, diktatura. Vedou tyto hloupé řeči jen proto, že si nedovedou představit, jaké to je žít bez demokracie. Ti, co to zažili nebo si to dovedou představit, mají povinnost těmto lidem neustále vysvětlovat nesmyslnost tohoto názoru, případně jim bránit v tom, aby jej uvedli do praxe.
Jsou i lidé, kteří říkají, že mezi západní demokracii a východní despocií není žádný rozdíl, že jsou všichni stejní, jen demokracie měla lepší PR a teď se to mění.
Pak jsou lidé, kteří jsou dokonce přesvědčeni, že východní despocie jsou lepší než demokracie, že se v nich mají lidé lépe. Ten dojem mají proto, že východní despocie nedovolí svým občanům, aby si stěžovali, dokonce je nutí, aby se tvářili, že jsou spokojeni. Lidé, kteří si neuvědomují tento fakt, pak považují totalitní propagandu za skutečnost.
Jsou i lidé, kteří kvůli tomu, že je štvou nedostatky západní demokracie (kterých je jistě mnoho), obdivují a propagují úspěchy východních despocií, které jistě také jsou – avšak jen proto, že některé věci je možné v despocii prosadit rychleji a snadněji než v demokracii. Cena za to je však příliš velká. Je to ztráta svobody.
Všechny tyto tři posledně jmenované skupiny lidí se hluboce mýlí. Západní demokracie nemá alternativu. Tedy přijatelnou alternativu. Západní demokracie, přes všechny své nedostatky, je ten nejlepší způsob vlády. Všechno ostatní není demokracie. A ztráta demokracie je absolutně nepřijatelná alternativa.
Lidé z těchto posledních tří skupin si neuvědomují, jaké jsou důsledky ztráty demokracie. Neuvědomují si, jaký je rozdíl mezi demokratickou a nedemokratickou společností a vládou – což je v dnešní době, kdy máme všichni svobodný přístup k informacím, tristní. Tito lidé nechtějí vidět rozdíly mezi demokracií a nedemokracií, i když je mají před nosem.
Jednoduchý příklad. Návštěva čínského komunistického prezidenta versus návštěva německé demokratické kancléřky.
Když přijel soudruh z Číny, muselo být kvůli němu sehráno totalitní divadlo. Evropská ulice v Praze byla vyzdobena čínskými vlajkami. Vítaly ho slavnostní salvy a ohňostroje. Na Vltavě byla umístěná jakási nevkusná plovoucí plastika. Policie měla rozkaz zakrýt protičínské demonstranty tak, aby je soudruh neviděl a měl pocit, že je v přátelsky nakloněné zemi. Policie rovněž měla rozkaz sundavat tibetské vlajky, aby je soudruh neviděl. Česko-čínská obchodní komora věděla nejméně měsíc předem, kde se soudruh bude nacházet, a zamluvila si ohlášením ke shromáždění všechna tato místa, jakož i místa, kde by v Praze mohlo dojít k protestu, to vše v marné snaze potlačit protesty proti této návštěvě. A konečně, soudruh si s sebou přivezl vlastní vítače s obrovskými prapory, které přepravovaly zaplacené autobusy na předem daná místa. Vítači dostali zaplaceno, a dostali i občerstvení v podobě masových kuliček s rýží; snažili se zakrývat protestující před soudruhem a brát jim tibetské vlajky ve snaze upozadit protesty proti soudruhovi.
Pražský magistrát a policie uzavřely obrovské rozlohy centra Prahy, aby se soudruh nejen cítil bezpečně před možným bezpečnostním ohrožením, ale hlavně proto, aby se nesetkal s žádným nesouhlasem.
A to byla návštěva ze země, která je na druhém konci světa a náš zahraniční obchod se jí týká tak z deseti procent.
Když však přijela kancléřka sousední, přátelské a spojenecké země, s níž obchodujeme v třicetiprocentním objemu z celkového zahraničního obchodu, nic takového se nekonalo. Žádné vlajky v ulicích, žádné dělostřelecké salvy a ohňostroje. Žádné zakrývání protestů. Žádné strhávání dehonestujících transparentů.
Česko-německá obchodní komora neorganizovala žádné zábory ploch, žádné vítače s německými prapory s autobusy a občerstvením, kteří by měli za úkol adorovat Německo a potírat jeho kritiky. Většina ulic a náměstí nebyla uzavřena a odpůrci Merkelové měli možnost se k ní dostat na vzdálenost několika metrů.
Ano, kancléřka Merkelová měla vítače. Ale já jako jeden z nich mohu prohlásit, že všichni ji vítali zadarmo, dobrovolně a z vlastního přesvědčení, bez jakékoliv pomoci ze strany německé nebo české vlády, bez jakékoliv domluvy s nimi či koordinace.
Opravdu v tom nevidíte žádný rozdíl? Opravdu nevidíte rozdíl mezi režimem, kde je nejvyšší představitel státu považován za nejvyššího úředníka, který má sloužit blahu země a ne řešit to, jestli ho lid miluje nebo ne, a mezi režimem, který vynakládá úsilí a prostředky k tomu, aby byl vytvářen dojem, že je milován, a tudíž může bez jakýchkoliv omezení ovládat občany?
Pokud ten rozdíl nevidíte nebo jste dokonce přesvědčení, že ten druhý přístup je lepší, jste odsouzeni k tomu, že se vám vaše touha žít v totalitě splní. Ale nezlobte se na ty, kteří o to nestojí a udělají všechno proto, aby k tomu nedošlo.
