Hamás zase rozpoutal válku v Gaze. Velké zprávy z Iráku. Co v Gaze svět ještě nechápe, zdá se, že v Iráku už ano.
Hamás obnovil boje v Gaze. Je potřeba to zmínit, i když nevím, co k tomu dodat. Je to špatné a Hamás prostě počítá s tím, že čím déle ta válka potrvá, tak tím spíš donutí Izrael k ústupkům. Nejlepší zbraní Hamásu nejsou jeho rakety ani tunely, ale západní média a propalestinští aktivisté. Izrael ustoupit nemůže, není kam. To, co che Hamás je uznat Gazu jako zónu volného rozvoje anti izraelského terorismu a otevřenou nenapadnutelnou základu pro útok na Izrael.
Situace je beznadějná a nikam nevede. Musí umřít ještě hodně Palestinců, než toho bude mít Hamás dost. Ale za jejich smrt bude zodpovědná právě tato organizace. Protože se za nimi schovává, protože je zneužívá a využívá.
Obrovská a dobrá zpráva z Iráku. Člověk, který měl lví podíl na katastrofě posledních týdnů, Málikí vzdal svůj boj o moc. Dokonce podpořilo nového premiéra Abádího. Možnost, že by se Málikí nebo jeho stoupenci pustili do marného boje proti nové vládě, se blíží nule. Už jen proto, že Málikí je šíita a nejvyšší irácký šíitský duchovní Sistání podpořil novou vládu. Žádný šíita si už nedovolí proti ní vystupovat.
Málikímu jsem nemohl přijít na jméno, ale evidentně je lepší než syrský prezident Asad, který trvá na své moci. Asad by si měl z Málikího vzít názorný příklad. Odchod Málikího ukázal, jak by se měla vyvíjet situace v Sýrii.
Vývoj v Iráku se tak zjednodušuje a více přibližuje ke klasickému boji dobra se zlem.
Odměna za tento vývoj pro Irák je hmatatelná. EU schválila, aby členské země vyvážely zbraně do Iráku. Irák má teď podporu USA a EU.
Na Abádího vládu čeká i další odměna. Rostoucí podpora sunnitů.
Sunnitské kmeny z provincie Anbar, což je provincie, kde je nechvalně známé město Fallúdža, které padlo do rukou islamistů, jako první vyjádřil ochotu spolupracovat s novu iráckou vládou. Pokud vláda z provincií odvolá armádu a šíitské milice jsou ochotni se zapojit do boje proti ISIL. A z historie víme, že jedině anbárské kmeny samy dovedou porazit islámisty ve vlastní provincii.
Budou však potřebovat podporu USA i zbytku Západu. Už jen proto, že když to v Iráku prasklo, zmocnilo se ISIL americké techniky, kterou jim rozpadlá irácká armáda přenechala. A tak se stalo, že nedávno došlo k akci, kdy americká bomba zasáhla americké vozidlo MRAP (to je onen známý obrněný náklaďák známý z posledních let), tolik typické pro americké jednotky a jednotky NATO.
To je však jen taková zajímavost. Mnohem podstatnější je, že Kurdové s podporu amerického letectva konečně dobyli zpět mosulskou přehradu, což je první velké vítězství nad ISIL a ukázka účinnosti americké letecké podpory.
A mezinárodní podpora pro boj proti ISIL stále roste. Dokonce i Papež se vyslovil pro boj s ní. Jasně, že nežehnal americkým bombardérům a nevyzval ke křížové výpravě, protože Západ už se chová jinak, než před tisícem let, ale jeho morální apel je určitě důležitý. Papežové v posledních letech vždy války odsuzovali. To znamená, že ISIL jsou fakt opravdu nejhorší lotři.
Papež chce, aby proti ISIL postupovalo mezinárodní společenství jako celek a má pravdu. Určitě by to bylo lepší, kdyby se svět sjednotil v odporu proti ISIL. Kdyby to vypadalo jak válka v roce 1991 a ne jak v roce 2003.
Proti ISIL se vyslovují i muslimští duchovní. Dokonce i ze Saudské Arábie. A to už je silná káva.
Zdá se, že v Iráku už svět pochopil, kdo je padouch a kdo musí vést správný boj proti němu. Padouši jsou radikální islamisté a ten epický boj proti nim musí vést celý svět.
