Ukrajina a Ázerbájdžán

Před několika dny uveřejnil Michael Romancov komentář o Putinovi, ve kterém byl přesvědčen, že už mu to "snad neprojde". Prošlo. Další země, která chce do NATO.

Michale Romancov napsal, že "Vražda až 300 civilistů, ke které došlo při sestřelení malajsijského letadla, představuje poslední otřesnou kapitolu zbytečného a čím dál tím nebezpečnějšího konfliktu. Válka, jíž jsme svědky, nemusela vypuknout, kdyby se ruský vládce nevyděsil proevropským vývojem v Kyjevě do té míry, že rozpoutal konflikt, a to hned na několika frontách. Zaprvé jeho vojsko obsadilo Krym, následně "zabezpečilo klidný průběh referenda", aby mohlo dojít k anexi.

...ruské sdělovací prostředky, ovládané či řízené Kremlem, vyvolaly jak doma, tak mezi ruskojazyčnou populací v sousedících ukrajinských oblastech pocit bezprostředního ohrožení, neboť prý se, za účasti Západu, chystá jejich genocida. Atmosféra, na místě příhodně posilována agenty zpravodajských služeb, vedla k rozpoutání ozbrojeného povstání.

Výsledkem jsou stovky mrtvých, zničená infrastruktura a vlna běženců. Nikdo ruskojazyčným na východě Ukrajiny neublížil tak jako Putin, jemuž se podařilo donedávna ještě bratrský národ/stát okrást o kus území a vyvolat občanskou válku. Tohle všechno bohužel našlo pochopení a uznání u části západní veřejnosti i politických elit z levého i pravého konce politického spektra. Ti všichni byli ochotní akceptovat i tvrzení, že Ukrajina je unikátním případem zkorumpovaného, nedemokratického a sociálně i ekonomicky nefunkčního státu.

Putin, se některým Evropanům i Američanům, nic netušícím o politické a ekonomické realitě Ruska, jeví jako akceschopná, rozhodná a racionální alternativa vůči jejich slabým, váhavým a stále se na něco (zejména na zákon a lidská práva) ohlížejících politiků.

Ponechme těmto naivům, stejně jako jejich předchůdcům ve 20. a 30. letech, iluzi, že Putin a Rusko, stejně jako tehdy Lenin/Stalin a SSSR, jsou racionální alternativou Západu, respektive jeho hodnotového, politického a ekonomického systému. Nevědí, a vědět nic nechtějí, o politických, sociálních ani ekonomických problémech současného Ruska, které je, úplně stejně jako Ukrajina, zkorumpovaným, nedemokratickým a sociálně a ekonomicky nefunkčním státem.

...můžeme jen doufat, že to, čeho se v Kyjevě Putin tak strašně lekl, se třeba pomalu a klopotně začne stávat realitou, byť vyhlídky jsou malé."

Romancov v souvislosti se se sestřelením MH-17 říká: "Doufejme, že tváří v tvář této katastrofě Evropa otevře oči a naši političtí vůdci konečně najdou odvahu nazývat věci pravými jmény. Putin bude označen za zkorumpovaného autokrata, jímž je, jeho režim přestane být vydáván za demokratický a jeho způsob "komunikace" bude odmítnut. Nesmíme totiž zapomenout, že Putin se učí ze sovětských dějin a může mít, zatím bohužel oprávněný, pocit, že když Stalinovi a jeho nástupcům tak dlouho procházel například katyňský masakr, tak lapálii s malajsijským letadlem také nějak ustojí. Snad mu to tentokrát neprojde."

Pan Romancov přesně popsal, jak to na Ukrajině je a co by se mělo stát. Proto jsem ho ocitoval. Ale jeho článek je z 21.7., byl napsán po prvním šoku ze sestřelení Boeingu. Stále platí. Jenže uběhl týden a je jasné, že Evropa oči neotevřela a že to Putinovi zase projde.

Sankce, které EU uvalila na Rusko, jsou totiž směšné, trapné a naprosto neadekvátní k tomu, co dělá Putin.

Přesto však Evropa zůstává světýlkem naděje, pro národy ohrožované Ruskem. Není se co divit. Tonoucí se stébla chytá.

A tak se třeba takový Ázerbájdžán stále více přiklání k NATO a předělává sovou armádu tak, aby byla s NATO kompatibilní. Ázerbájdžán je zemí mezi Ruskem a Íránem. Je postsovětskou zemí, ale s Ruskem nechce nic mít společného a je muslimskou zemí a nechce nic mít s Íránem a spolupracuje s Izraelem.

Jde o to, jestli takový národ má nárok na takovou svou orientaci nebo bude Západem odsouzen stát se spojnicí mezi stále více spolupracujícími Rusy a šíity.