Kdo nakope Rusku zadek?

Na bezpečnostní konferenci v Mnichově sliboval americký senátor Graham, že rok 2017 se stane rokem, kdy americký kongres nakope Rusko do zadnice. Nezbývá než doufat.

Na Grahamově výroku se mi líbí forma i obsah. Forma je sice poněkud vulgární, ale někdy je vulgarita potřeba. Někdy je jasným vyjádřením postoje, tak, aby nikdo nebyl na pochybách v tom, jak to řečník myslí. Bohužel v tom mají demokratičtí politici deficit.  Populističtí politici od Zemana, přes Babiše až po Trumpa mluví jasně, stručně a vulgárně a tím dávají jasně najevo své odhodlání. To lidi přitahuje. Protože po takovém výroku je vše jasné.  Bohužel liberální demokraté jsou až příliš korektní, až příliš intelektuálští a příliš nekonkrétní. Blábolení frázi o hodnotách už nikoho nezajímá. Stalo se vyčpělou kulisou. Neříkám, že je nutné být vulgární, ale je nutné být jasný a stručný. A mluvit tak, aby to pochopil každý.

Bohužel se obávám, že pár správných kongresmanů, mezi které patří zmíněný Graham nebo slovutný McCain nebude stačit.

 Bohužel Amerika na to teď nemá, aby s Ruskem cokoliv udělala. Trumpova administrativa je prolezlá lidmi s vazbami na Rusko, jak ukázala Flynnova aféra. Trump samotný si vytvořil při sledování kabelových televizí dojem, že Putin je „smart“. Trump je ostatně hodně nepoužitelný v čemkoliv užitečném. A bohužel se stejně nepoužitelnými stávají i USA. Rusko, Čína, KLDR a Írán začínají zkoušet, co si mohou dovolit. A budou v tom pokračovat.

 Co se týče nynější politiky USA vůči Rusku, byli jsme svědky mnoha vstřícných slov a pak také mnoha slov nevstřícných. Ale americký prezident a většina jeho poradců s Ruskem problém nemají. Proti nim stojí nový bezpečnostní poradce McMaster a ministr obrany Mattis. Takže to vypadá, že nula od nuly pojde. Ale bohužel nesmíme zapomenout na to, že jediný konkrétní krok vůči Rusku, který zatím Trumpova administrativa udělala, bylo uvolnění sankcí vůči ruským tajným službám.  Tedy kongres asi ano, ale přes americkou exekutivu cesta k nakopání ruského zadku nevede.

Ono taky Rusko je hlavně evropský problém.  Evropa přestává důvěřovat svému americkému spojenci a má k tomu dobré důvody. V Moskvě se radují. Bylo by fajn, kdyby se Evropa vzpamatovala.  Jenže nezdá se, že by evropští politici Rusko nějak řešili. Ani ti čestní, jako je Angela Merkelová.

Ačkoliv Rusko opět po milionté porušilo Minské dohody a to nejen svým útokem u Avdijevky, ale také tím, že začalo uznávat separatistické doklady, Evropa nijak nereagovala a to je hodně špatné pro nás a povzbuzující pro Putina.

Rusko má tolik drzosti, že si dovoluje požadovat po EU, ať financuje obnovu Sýrie pod nadvládou Bašára Asada. A existují jisté informace o tom, že EU o tom nějak uvažuje. Větší absurdita snad ani nemůže být. Rusko a jeho spojenci proměnili Sýrii v měsíční krajinu, jsou zodpovědní za uprchlickou vlnu, za vzestup islámského terorismu, což všechno ohrožuje EU a teď chce, aby EU platila náklady těch, kdo jí škodí? To, že EU nesmetla tento požadavek razantně ze stolu, svědčí o tom, že ani EU ještě není ve stavu kohokoliv nakopávat.

Jsem přesvědčen, že v EU jsou politici, kteří mají na Rusko stejný názor jako Graham. Je potřeba, aby ho začali projevovat. A hlavně je nutné, aby ho začali mnohem razantněji prosazovat. Ačkoliv se neustále mluví jen o uprchlících, terorismu nebo Trumpovi, naším největším nepřítelem bylo, je a dokud se nic nezmění, stále bude Putinovo Rusko.  Jeden z hlavních spoluviníků našich problémů, náš nepřítel, hrozba.

Je to jednoduché. Pokud nenakopeme Rusko, nakope Rusko nás. Zdá se, že tato evidentní zákonitost stále dochází jen málo lidem.