Donald Trump se sám zvolenými metodami volebního boje a svou rétorikou a agendou vyřadil z klasické západní politické kultury. Nezaslouží si žádnou schovívavost.
Bývá zvykem v zemích s vysokou politickou kulturou, mezi které patří i USA, že nově nastupující demokraticky zvolený politik dostane šanci, aby ukázal co v něm je. Nejčastěji je to tzv. 100 dní hájení, během kterých se má vybarvit.
Demokratické země jsou demokratické proto, že tam jsou respektovány výsledky voleb, jak mocí, tak občany. Jenže v nich bývá i zvykem to, že občané mají právo se vyjádřit k činům politika. Že demokracie nekončí volbami, ale volbami začíná. Podle mě je to zcela samozřejmá věc, ale v posledních letech jsme svědky toho, že nám noví samozvaní vykladači demokracie tvrdí, že demokracie jsou volby a nic víc. Nicméně bývá zvykem, že protesty proti politikům začínají až po určité době jejich výkonu moci.
Přesto neshledávám nic špatného na vyjádření odporu proti osobě a politice Donalda Trumpa, které začalo hned následující den po jeho zvolení a zintenzívnilo po jeho nástupu do funkce.
Proč?
Protože tyto zvyky a společenské dohody platí v zemích s vysokou poltickou kulturou. Jenže Donald Trump se z oblasti této poltické kultury vyřadil sám. On není klasický západní politik demokratického střihu. Je to nebezpečný, vulgární a antisystémový populista. Miloš Zeman musel do této role dospět, kdežto Trump, podobně jako Babiš už s tímto cejchem do politiky vstupuje.
Trump se vyřadil z klasické demokratické kultury svým chováním. Svou nenávistnou, ulhanou a xenofobní rétorikou. Svou kampaní postavenou na nenávisti a lžích, které mají za cíl vyvolat emoce. A tak tím, že se stal příjemcem podpory z Ruska. Už jen kvůli tomu, co udělal během voleb, nemůže a nesmí být považován za běžného politika.
Ale tím to nekončí. Jako zvolený prezident pokračoval ve své destruktivní politice a svými výroky vybočil z rámce normálního procesu předávání moci. Jako příklad stačí jeho destruktivní souboj s tajnými službami USA.
V den své inaugurace Trump přednesl řeč, která vyděsila celý svět. Nikdy jsme si nedovedli představit, jak může vypadat americký nacionalismus, protože USA jsou kotlík národů, ras a náboženství a ze své podstaty je to multikulturní a země, jakýsi vrcholek globální hory. Trumpův projev však byl srovnatelný s projevy postkomunistických evropských politiků. Jeho řeč byla přemrštěná, hloupá, populistická, izolacionistická, protekcionistická, bojechtivá, chuligánská, nacionalistická, hrubá, nestoudná, plná opovržení, nekonkrétní, sobecká, nestátnická, zlá a zatrpklá. Prostě jako kdyby mluvil nějaký východoevropský nýmand, třeba Miloš Zeman.
Není tedy divu, že jeho řeč změnil plánované akce za rovnoprávnost žen v globální protitrupovský protest, jehož se v USA, ale i ve světě, včetně Antarktidy a Prahy (kde jsem se ho osobně zúčastnil) zúčastnilo miliony lidí. To Trump je svým projevem vyhnal do ulic.
Tento protest byl správný a potřebný a ukázal, že opravdu velká část obyvatelstva se není schopná smířit s takovým představitelem nejsilnější demokratické země světa. Tento vzkaz bylo nutno Trumpovi vyřídit. Vzkaz, že pokud se chová mimo hranice slušnosti, budou ho občané hodnotit obzvláště tvrdě. Nedovedu si představit nic správnějšího.
To, co následovalo, ukázalo, že rozhořčený postoj lidí vůči Trumpovi má racionální základ. Trump v následujících dnech naprosto východoevropským způsobem zaútočil na novináře. Vyvolal velké rozhořčení, když navštívil centrálu CIA, kde se postavil před památník padlých agentů, aby odtud nadával médiím. Velmi nedůstojné a pracovníky CIA jeho jednání velmi znechutilo. Trumpův mluvčí Spicer se pak snažil přesvědčit novináře i svět, že účast na Trumpově inauguraci byla rekordní, což je nesmysl, který lze snadno dokázat. Fotografie srovnání Trumpovy a Obamovy inaugurace obletěla celý svět. Načež tuto Ovčáčkovinu rozmazali ještě Trumpovi spolupracovníci, kteří Spicera obviněného ze lhaní bránili výrazem, že on pouze přednesl „alternativní fakta.“ Tento termín obletěl okamžitě svět a stal se zdrojem výsměchu Trumpovým lhářům.
Ale to všechno je jen legrace v porovnání s prvním kroky Donalda Trumpa, který se jal rušit všechno, co se mu nelíbí. Nejtragičtější a nejabsurdnější je jím schválený odchod z Trans-pacifické obchodní spolupráce. Jakoby si ve své povýšenosti myslel, že zabrání globalizaci, což je stejný nesmysl jako zakázat třeba zemětřesení.
Je tedy nanejvýš správné nedávat Trumpovi 100 dní. Za 100 dní už může svět vypadat úplně jinak a jen hlupák to nevidí. Jistě, že protesty Trumpa nezastaví, ale jasně ukážou, že to, co Trump dělá a říká, je pro mnoho lidí nepřijatelné a že budou ze všech sil usilovat, aby v budoucnu Trumpovy kroky zvrátili.
Jen opravdový ignorant může ještě říkat „počkejme si na to, jaký Trump bude.“ Trump už je. A není to dobré.
Přesto stále věřím, že nás Trump může ještě mile překvapit. Třeba už jen proto, že od něj nic dobrého nečekáme. Ale to neznamená, že musíme mlčet k tomu, co dělá. A nelze se vymlouvat na to, že je to prezident Americký a tudíž není náš. Dobře přece víme, že Trump je součástí většího, globálního problému, jehož tažným koněm je Putin. Ale nejen on. Putinovi kromě Trumpa přitakají mnozí další vulgární populisté na celém světě, včetně Česka. Je potřeba proti nim pracovat a angažovat se. Být aktivní a zúčastnit se demokracie ve všech jejich formách.
Nemáme 100 dní. Nemáme ani hodinu. Je třeba se zapojit okamžitě.
