Pražská kavárna opět slavně zvítězila, jenže se o tom moc nepíše, protože mediální pozornost jako vždy ukradlo násilí a nenávist.
Pražská kavárna díky své inteligenci, vtipu, organizačním schopnostem, pověsti a slušnému chování byla v sobotu 6. 2. 2016 jedinou součástí sobotních demonstrací, která se dostala před Úřad vlády a podařilo se jí ukázat, že si přeje racionální a humánní řešení migrační krize a že podporuje politiky, kteří toto řešení hledají, jako premiér Sobotka.
Toto se nám podařilo i s pomocí členů ČSSD, kteří navzdory negativní kampani z Hradu a pokusům o umělé rozdělování naši akci podpořili.
Stejně tak byli mezi účastníky aktivní členové strany TOP09. Nikdo s tím neměl problém, že socialisté a pravičáci ukazují společné odhodlání bránit svobodu a demokracii – a tak by to mělo být. My spolu nesouhlasíme, ale to neznamená, že proti sobě něco máme. A dovedeme se ve vážných chvílích sjednotit.
Kéž by to, co včera dokázali lidé před vládou na chodníku, dokázali i politici.
Akce jinak neprobíhala pod taktovkou žádné strany, ale byla to typická akce Pražské kavárny, jak ji znáte.
Humor, dobrá nálada, kafíčko, úsměvy. Bez násilí, bez agresivity, za spolupráce s policií. Pestrobarevná akce s vlajkami a naším krásným srdcem od Ondry Krajáka.
Nejenže se nám podařilo organizačně zvládnout akci před vládou, ale také se nám podařila další věc. V sobotní rozbouřené Praze plné emocí, násilí, agrese a nenávisti byla naše akce jediným ostrůvkem klidu, míru a dobré nálady. Jsem přesvědčen, že tyto ostrovy je třeba aktivně podporovat a stále zvětšovat, jinak je moře šílenství, které je obklopuje, pohltí. Ale v sobotu tomu tak nebylo.
Do Prahy přijeli lidé až z Olomouce a naše akce mohla být i mnohem, mnohem větší. Bohužel situace v Praze byla tak strašná, že policie uzavřela celé okolí Úřadu vlády a poté tam nepustila již žádné příznivce ani odpůrce premiéra Sobotky. My jsme se v tu chvíli na ně zlobili, protože nám volali zoufalí lidé, že nás chtějí podpořit, a smutně jsme koukali přes bariéru těžkooděnců na sluníčkáře s červenými srdíčky, které k nám policie nepustila. Bohužel po Praze pobíhaly bandy xenofobních násilníků, které útočily na každého, kdo se jim nelíbil. Měli střelnou zbraň, sekyru, dlažební kostky a koktejly molotov. Proto byla přijata taková mimořádná opatření.
Je mi líto, že jsem se nemohl setkat se všemi lidmi, se kterými jsem si dal schůzku v ten den před Vládou. Poděkujme „slušným Čechům“ za to, že nemůžeme žít normálně. To oni tady dělají nepořádek, nikoli muslimové.
Ale Pražská kavárna to nevzdá... My jsme tady doma! My, slušní a tolerantní lidé, kteří vítáme každého slušného člověka a odmítáme zločince a násilníky – a je nám úplně jedno, jakého jsou náboženství a národnosti.
