1. 7. 2015 jsem zažil událost v Čechách dosud nevídanou a měl pocity dosud nepocítěné. Potkal jsem skutečné bezskrupulózní české nácky.
Byl to pro mě šok. Jsem zvyklý na ledacos. Na agresivní ruské turisty, na vypatlané putinisty. Na agresivní komunisty. Marně však vzpomínám, kdy jsem na české ulici naposledy viděl podobné svinstvo. Možná ani pouliční rvačky pankáčů a skinheadů nejsou takový hnus jako tohle… Sledovali jsme – skupinka náhodně sebraných lidí, a nikoli levicových aktivistů, jak psala média – šokovaně a bezmocně demonstraci… – koho? Normálních fašistů… Celá akce ztratila jakoukoliv legitimitu, morální a právní, když se mezi účastníky objevily šibenice. Popsané hesly, že jsou určené po „zrádce národa“. Kdyby vám náhodou nestačilo, že tenhle dobytek chce zabíjet přistěhovalce, tak vám zopakuji tu zajímavou zprávu. Chtějí zabíjet i Čechy – „zrádce národa“.
Opravdu si nevzpomínám, že bych kdy mohl na vlastní oči vidět podobnou věc. A to jsem se jako mladík účastnil pouličních politických rvaček.
Víte, jak vypadá český švejkovský fašismus? Když si přijdete vyfotit šibenici a bodrá teta vám řekne: „To je ale hezká šibenička, že? Počkejte mladíku, já vám poodstoupím, ať si ji můžete vyfotit. Promiňte, že jsem vám stínila.“ (Ještě, že jsou Češi tak slušní a vstřícní. To by jeden fakt blil.)
Tomio Okamura neměl se šibenicemi žádný problém a vesele pronášel svůj projev v jejich přítomnosti. Adam Bartoš, podle Václava Kaluse „jeden z nejtalentovanějších českých žurnalistů“ zašel ještě dál. Vylezl na podium v přítomnosti šibenic a jásajícímu davu ukázal provaz na pletení oprátek, který měl v ruce se slovy, že dává vládě týden. Viděl sem 500 lidí, Čechů, kteří nad tím jásali, a pochopil jsem, že jsme v opravdu velkém průšvihu. Takhle se museli cítit diváci nacistických pochodů v 30. letech v Německu. Takhle se museli cítit slušní obyvatelé Donbasu, když viděli ozbrojence ve svých ulicích.
S těmito lidmi jsem skončil. Nulová tolerance. I k jejich zastáncům. Nevědí, co podporují. Ono to i na fotkách vypadá hrozně, ale být tam a cítit to z těch lidí, to byl jeden z nejhorších zážitků v mém životě.
Dodávám, že ani Svobodným nevadilo mít na téhle akci svůj petiční stánek za referendum o EU. Je třeba skončit s tolerancí těch, co tolerují takové zlo.
Vyzývám ty, kteří se upřímně bojí více imigrantů než těchhle individuí, aby se opravdu zamysleli a uvědomili si, co podporují. Podporujete ZLO. Vyzývám všechny, aby tohle přestali tolerovat.
Máme velký problém a jestli ho nezačneme řešit, bude to strašný průšvih. Ten problém je ale jinde, než jak je nám předkládán. Nejsou to imigranti. Jsou to jejich odpůrci. Musíme řešit odpůrce migrantů, protože jsou to fašisti.
Samozřejmě, že mezi nimi byli přátelé Ruska, českoslovenští záložáci, vysloužilci nejen z ČSLA, ale i z AČR!
Přátelé, tohle všechno se spojuje proti naší zemi, proti našemu systému, proti demokracii, naší lidskosti, Evropě, našim hodnotám a všemu tomu, co nám je drahé, za co zemřeli naši hrdinové z druhé světové války, z roku 1968, vězni v komunistických lágrech, naši stateční vojáci v Afghánistánu… Je to na nás., teď jsme na řadě my, musíme něco udělat.
Naše země, naše společnost, tu nám půjčili naši předci a my ji musíme vrátit našim dětem…, jestli to poděláme a necháme tyhle zrůdy, aby se tu beztrestně pohybovaly, historie nám to neodpustí.
Podotýkám, že se tyhle typy chlubí podporou některých policistů, a sám jsem to viděl… Nespoléhejme jen na stát, musíme se zasadit jako občané o to, aby toto šílenství bylo zastaveno...
Fašisti, ultralevičáci, nacionalisti, putinisti se spojují do jednotné antidemokratické fronty, podporované Ruskem.
Jestli to budeme ignorovat, budeme se jednou divit jako obyvatelé Doněcka a Luhanska, když se probudili v jiné realitě.
Neříkejte pak, že jste to nemohli tušit... MOHLI. Já vám to teď říkám.
V téhle době jsou populární seznamy – židů, pravdoláskařů, multikulturalistů, atd. Nechci vytvářet další, ale mělo by se jednoznačně vědět a říct, kdo podpořil nebo toleroval šibenice. Byl to poslanec parlamentu (!) Tomio Okamura, novinář Adam Bartoš, zpěvák Aleš Brichta. Mělo by se vědět, že se Svobodní neštítili mezi těmito lidmi sbírat podpisy pod svou peticí. A nemělo by se zapomínat, že přestože tam Martin Konvička nebyl, není o nic lepší.
