Boj proti islamistům v africkém Sahelu a v Iráku. Zdá se to nekonečné, ale bezradní nejsme.
Francie rozšířila protiteroristickou operaci v Mali na celou oblast afrického Sahelu. Je dobře, že Francouzi se snaží vyhnat teroristy z této oblasti Afriky. I když to není zadarmo a v Cizinecké legii byl naposledy zabit díky EID srbský voják.
V Mali se Francouzům poměrně daří. Mnohem horší je situace v Iráku, jak všichni víme, i když se informace o milionech žen určených k mrzačení pohlavních orgánů naštěstí ukázala jako fáma. Ale to neznamená, že Iráčané nejsou dál vražděni a šikanování fanatickými islamisty s ISIL.
Irák požaduje ústy svého velvyslance, aby jej USA bombardovaly. Tedy, aby bombardovaly ISIL. USA váhají. Jasně, že se do toho Obamovi nechce, ale má to ještě i racionální jádro. USA vyvíjejí nátlak na vládu Málikího, aby dosáhla nějakého politického konsenzu v zemi. Je to složitý problém a těžké rozhodování. Nechat řádit teroristy nebo je začít likvidovat a tak podporovat neschopnou sektářskou vládu?
Recepty na řešení situace v Iráku však bohudík existují. Za povšimnutí stojí fakt, že jeden z nich má i Jiří Šedivý. Bývalý velitel naší armády. A ještě více za povšimnutí stojí fakt, že Jiří Šedivý vidí možnosti, jak by k řešení situace v Iráku mohla přispět samotná Česká republika.
Česká republika nemá kapacity, které by mohly být pro řešení tohoto konfliktu považovány za strategické. Může ale přispět k řešení, říká a pak vypočítává, co je potřeba dělat v Iráku:
Jenom jednota euroatlantické společnosti a skutečně jednotný postoj může být oporou novému iráckému režimu. Ten musí i pod naším tlakem respektovat zásady demokratického řízení státu. Nebo alespoň v maximálně možné úrovni. Pokud to se podaří, ISIL ztratí důležitou podporu místního obyvatelstva.
Zajistit přípravu velitelského sboru irácké armády. Národnostně a nábožensky vyvážený velitelský sbor. Nelze preferovat jen jeden segment společnosti.
Cestou vpřed je zvýšení vzdělanosti celé společnosti, nejenom vysokoškolské vzdělání je potřeba. Je sice nejvíce vidět a elitu společnosti musíme podporovat. Neméně důležité je formovat střední úroveň – střední školství. Vzdělání a výchova s ním spojená formuje osobnost v době dospívání. Pokud se podaří ovlivnit středoškolskou generaci, znamená to nejenom zprostředkovaně působit na širokou veřejnost, ale je to i vstupní brána do vysokoškolského vzdělání a cesta k elitě národa. Nikdo to ale nesmí pochopit jako tlak na vzdání se islámu. Tento úkol je ovšem tak obrovský, že ho může splnit jen společenství mnoha zemí – což je úkol pro euroatlantickou komunitu. Znovu připomínám, nejedná se o tlak na změnu náboženství, ale zvýšení vzdělanosti střední vrstvy. Vše se musí odehrávat v Iráku.
Irák není Afghánistán. I přes to, co se v této části světa odehrávalo, irácká společnost patřila ke kulturně a technicky vyspělým společnostem. Její konsolidace je více než možná."
Generál Šedivý pak zaujímá jednoznačné stanovisko: "Strategie boje proti ISIL podle mého názoru tedy nespočívá jen ve vojenském řešení, ale v řešení stavu společnosti a zbavení radikální islamistické organizace ISIL podpory sunnitského, především venkovského obyvatelstva, k čemuž může Česká republika významně nápomoci."
Myslím, že je to jednoznačné. Pokud nechceme, aby v Iráku zůstalo rozsáhlé území ovládané těmi nejagresivnější nejnebezpečnějšími teroristy, kteří oficiálně ohlásili svůj zájem o světovou expanzi, musíme zasáhnout. Vojensky a politicky. Jak ukazuje Jiří Šedivý, jsou lidé na Západě, kteří vědí jak.
