Svět, ale především Ukrajina, zastavily Putinovu vojenskou agresi. Přesto je však Putin nebezpečí číslo jedna. Mnohem větší než imigranti.
Již před časem jsem psal o tom, jak byl Putin na Ukrajině donucen změnit plány a že je to částečné vítězství. Jak postupuje doba, zdá se, že Putinovo uvíznutí na Ukrajině je stále zřetelnější. Přestože na Ukrajině denně umírají lidé, přestože se ruské okupační síly stále nacházejí na území suverénního státu, přesto je jasné, že se díky mezinárodní spolupráci podařilo Putina zastavit.
A nejlepší zprávou je, že Putin evidentně netuší, co s Ukrajinou dělat, jak dál postupovat. Prostě to neví. Ano, ten velký, mocný, taktický, strategický, úžasný, na medvědu jezdící Putin je, co se týče Ukrajiny, v koncích.
Jediné, na co se zmůže, je pokračující slepá ulička. Pokračující okupace a pokračující podpora separatistů, což vytváří z války na Ukrajině zákopový konflikt. Každopádně Ukrajinci dali Putinovi lekci, že obsazení nebo zničení jejich země ho přijde pěkně draho.
Mimochodem, před několika dny vyklidily rusko-separatistické síly vesnici Širokine, o kterou se přetahovaly s Ukrajinci několik měsíců a měly tam ztráty několika set lidí. A už toho měli dost. Před několika týdny Ukrajinci odrazili pokus o útok u Doněcka a způsobili nepříteli těžké ztráty. Zdá se, že rusko-separatistickým silám dochází dech, kdežto ukrajinské síly jsou den ode dne silnější a kvalitnější.
Statečný a tvrdý ukrajinský odpor je tentokrát účinný, na rozdíl od jiných historických období, protože tentokrát má Ukrajina spojence. Světové společenství uvalilo na Rusko sankce, které skutečně fungují a Rusko velice citelně poškozují, a Putinovi se ekonomika pomalu rozpadá.
Ano, kdyby Putin chtěl, nasadil by na Ukrajině bombardéry, tankové divize, rakety, možná taktické jaderné zbraně a možná by tuto zemi jeho tanky skutečně za pár dní projely. Je však otázka, jak by to vypadalo, kdyby se tyto tanky zastavily. Ukrajinci by se na ně vrhli ze všech stran a Putin to už pochopil. Stejně tak už pochopil, že existují ještě horší sankce, než jsou současné. Že existují sankce, které by Rusko položily v řádu spíše měsíců než let.
Ano, je stále problémem Západu, že se tyto sankce bojí použít, stejně jako se bojí dodávat zbraně na Ukrajinu. Přesto se však Západ chová úplně jinak než třeba před rokem a Putin to velmi dobře ví a vidí, že pokud by to tak dál pokračovalo, je to jeho konec.
A to je právě ten hlavní problém. Pokud by to tak pokračovalo.
Přestože jsme Putina takříkajíc dostali, je poněkud brzy začít to slavit. On totiž pořád doufá, že sankce a nepřátelský postoj Západu vůči němu jsou dočasné a že se mu to vše podaří zvrátit. Doufá, že když delší dobu neudělá větší zločin, tak to Západ ukolébá a začne hledat cesty, jak se s ním usmířit. Ovšem nespoléhá se jen na tuto pasivní cestu.
Putin pochopil, že na Ukrajině má díky tvrdému odporu a západnímu postoji svázané ruce. Opravdu nevím, co by tam dělal, pro Ukrajinu nemá žádný plán a je tam doslova v koncích. A tak se soustředí na hybridní válku mimo Ukrajinu. Na agresivní propagandu, na zpochybňování hranic a suverenity zemí a v neposlední řadě rovněž na podporu antidemokratické opozice v Evropě. Zejména na podporu antiuprchlických xenofobů. To je momentálně nejlepší Putinova zbraň proti nám. Putin jednak doufá, že se s ním Západ smíří, to je jeho plán A. Ale pro jistotu má plán B, který říká, že je třeba Západ rozkládat.
Přestože Ukrajina je země, která nejvíce trpí Putinovou agresí, tak strategicky se teď Rusko soustředí na ostatní země a Západ jako takový.
Nutná reakce Západu je tedy jasná. Musíme se bránit hybridní válce všemi silami a při uvědomění si toho, že je to jakýsi hybridní obchvatný manévr kolem místa největšího odporu – Ukrajiny. Je totiž normálním vojenským postupem obejít místa nejtužšího odporu a soustředit se na slabá místa. A jistě budete souhlasit, že státy střední Evropy, konkrétně ČR, Slovensko a Maďarsko jsou velmi slabá místa. V tomto smyslu jsme ohroženi více než například Pobaltí.
A kromě napnutí všech sil je nutno vytrvat. Jiná možná reakce na Putinovu naději, že Západ „vyměkne“, vlastně ani není. Západ musí zůstat pevný ve svém postoji a svých činech, ideálně je ještě přitvrzovat, aby Putin pochopil, že naděje na to, že to „přejde“, jsou liché.
Vlastně když se nad tím zamyslíme, pokud by Západ začal stupňovat nátlak na Rusko proaktivně, bez toho, že by reagoval na nějaké Putinovy kroky, Putinovi by došlo mnohem rychleji, že Západ neustoupí.
Bohužel, i když se západní politici částečně vzpamatovali, stále se bojí, že příliš velký tlak na Rusko vyvolá nějakou Putinovu nepředloženou reakci. Ale jeho nemohoucnost na Ukrajině ukazuje, že by to za to riziko stálo.
Tedy shrňme si to. Pokud neustaneme v tlaku na Putina nebo ho ještě zvýšíme, bude Putin nakonec poražen. Pokud ovšem s tlakem přestaneme, vše se vrátí do starých kolejí a kromě jiného Rusko znova tvrdě zaútočí na Ukrajině.
Ano, válka ještě neskončila, ale máme jako Západ už docela velkou možnost ji ovlivnit nebo dokonce zastavit.
Na Ukrajinu proto nelze zapomenout za žádných okolností. Byl by to náš konec.
