Demokracie nejsou volby

Správněji by měl titulek znít „demokracie nejsou jen volby“, protože volby samozřejmě jsou základem demokracie, ale pokud z demokracie zůstanou jen volby, žádná demokracie to není.

Od té doby, co odpůrci demokracie zjistili, že se volby dají snadno zmanipulovat populismem, lží, nenávisti a vyvoláním strachu udělali si z voleb svůj svatý grál a skončili s různými diktaturami vyšší rasy nebo proletariátu. Ano volby jsou základ demokracie. Bez nich to nejde. Stejně jako bez základu nemůže stát dům.

Jenže je to i naopak. Pokud máte jen základ a nemáte na něj co postavit, taky to není dům, stejně jako jen volby nejsou demokracie.

Jak všichni víme, ve volbách zvítězil i Hitler. V mnoha zemích, včetně té naší zvítězili ve volbách komunisté. Jsem přesvědčen, že ani soudruzi, ani třeba Putin nemuseli a nemusejí falšovat výsledky voleb v nějakém masovém počtu.

Stačí přeci zavést cenzuru. Zavřít, zabít, vyhnat nebo umlčet opoziční politiky. Umlčen občany. Vytvořit atmosféru strachu. Naočkovat občany nějakou nenávistnou ideologií. Zrušit jiné strany. Nepřipustit je k volbám. Správný anti-demokrat si najde jistě další nekonečnou množinu způsobů jak si zajistit vítězství ve volbách.

To všechno známe už asi cirka 100 let, a přesto jsme se s toho nepoučili. Dopřávám sluchu těm, kteří říkají, že vítězství ve volbách je bianco šek pro politika, aby si dělal, co chce, protože byl zvolen lidem.

No tak to teda není.

Nechápou to příznivci Miloše Zemana, kteří na každou kritiku tohoto člověka reagují, že „byl zvolen většinou občanů“. K tomuto názoru se teď přiklonil i Andrej Babiš, který vykřikuje, jak demokracie není v ohrožení, protože máme volby. Tento zcela zcestný názor šíří mnozí další lidé a dělají tak užitečné idioty nastupující nesvobodě.

Je samozřejmě jasné, proč se Babišovi tento názor líbí. Předpokládá, že vyhraje volby a po nich by si pak rád dělal, co ho napadne. Ale na to může rovnou zapomenout.

Velmi rozšířený a ruskou propagandou podporovaný argument je i ten, že ten kdo kritizuje zvolené politiky, odmítá akceptovat výsledek voleb. Je zábavné, že tento argument nezřídka říkají lidé, kteří podporují strany, jenž požadují „odvolatelnost politiků“. Zřejmě si představuji odvolatelnost jen některých politiků, zatímco u jiných požadují božskou nedotknutelnost.

Žádný politik není nedotknutelný. Žádný není chodícím bohem na zemi a občané mají právo jej kritizovat a ano, mají právo mu i nadávat. V liberální demokracii to tak funguje.

Měl snad Hitler právo vyhlazovat Židy, stavět koncentrační tábory a okupovat většinu Evropy, protože byl demokraticky zvolen? Asi neměl. Naopak, kdyby se tehdy proti němu postavila dostatečná menšina a lidmi demokraticky zvoleného politika by svrhla, svět by vypadla jinak a mnoho milionů lidských životu by bylo zachráněno.

Samozřejmě, že nechci žádného současného českého ani zahraničního politika, snad s výjimkou Putina, srovnávat s Hitlerem. Taky nikdo neusiluje o jejich svržení, ale stále více lidí protestuje proti jejich krokům a politice a na to mají svaté právo.

Všechny ty demonstrace a happeningy proti demokraticky zvoleným politikům se dělají z několika důvodů.  Jedním z nich je ukázat kolika lidem se jejich politika nelíbí. A je zcestné argumentovat tím, že pokud se někde sejde deset tisíc lidí, tak se nic neděje, protože zbytek národa na tu demonstraci nešel. Tak to opravdu není. Počet účastníků demonstrace ukazuje, kolik lidí je ochotno aktivně vystoupit proti danému politikovi a šířit dál své přesvědčení, že se chová špatně. Je hloupé, když se daný politik hají počtem mlčící většiny. Naopak by se měl hájit počtem lidí, kteří jsou ochotně, stejně jako jeho odpůrci vystoupit veřejně na jeho podporu. Ale ti kritizovaní politici to dobře vědí. Jen z vás dělají hlupáky.

Dalším důvodem demonstrací je ukázat jiným lidem, že je tady množství lidí, kteří jsou ochotní vystoupit proti dané politice. A ukázat lidem, kteří se s nimi neznají, že tady tito lidé existují a že případný izolovaný odpůrce daného politika není sám.

Velmi podstatným důvodem k demonstraci je taky vyjádřit odpor k činům a slovům daného politika. Například v případě, že se onen politik chová jinak, než jak sliboval ve volbách. Je třeba na jeho skandální chování upozornit ostatní a doufat, že se tím nechají ovlivnit a dotyčného politika potrestají nezvolením na další období.

Z výše zmíněného je jasné, že demonstrací a aktů odporu se musí bát zejména ti politici, kteří neplní své sliby nebo se chovají úplně jinak, než jak slibovali ve volební kampani. Není tedy divu, že se každého aktu protestu děsí lidé jako Miloš Zeman nebo Andrej Babiš.

Je vrcholně trapný pocit číst názory i třeba vzdělaných lidí, kteří zapomněli na to, že demokracie volbami nekončí, ale naopak začíná. Zvlášť, když si uvědomíte, jak jednoduše lze tento názor vyvrátit.

I mě je poněkud trapné tady vypisovat tak naprosto jasné věci, ale bohužel se zdá, že část naší společnosti na toto zapomněla a přestala si to uvědomovat. A tak je potřeba se vrátit do první třídy demokracie a je nutné zavzpomínat si na úplné základy.

Pak snad jako země přestaneme blbnout.