Čekání na Trumpa

Za tři týdny se ujme funkce 45. prezident USA Donald Trump. Člověk, jenž se stal zosobněním krize liberálního Západu. Člověk, od kterého nikdo neví, co má čekat. Pokusím se však přesto o malý odhad.

Nejprve mi však dovolte, abych konstatoval, kým Trump není a nikdy nebude.

Díky způsobu jakým vyhrál volby, pomoci nejhorších lží, nejodpornější agresivity a nejhrubšího populismu, je to ještě dříve, než se ujal funkce, jeden z nejhorších amerických prezidentů v dějinách. Možná vůbec nejhorší. No, někdo na tom posledním místě být musí a my máme tu smůlu, že jsme jeho současníci. Trump tedy nebude standartní americký prezident, tak jak je známe a od kterých jsme více méně věděli, co od nich můžeme očekávat.

Ponechme teď stranou velice složitý a komplexní problém jeho podpory v USA, což je téma spíš na knihu než na článek a podívejme se na něj poněkud jednodušším prizmatem jeho českých fanoušků.

Jedna část se rekrutuje z řad českých novonacionalistů a příznivců prezidenta Zemana. Dokonce i z řad proruských blouznivců. Lidé z této strany zdůvodňují podporu Trumpovi tím, že zařídí, že se USA konečně přestanou vměšovat do mezinárodní politiky a Trump se jako jakýsi sociální reformátor zaměří na zlepšení života chudších Američanů. Podle toho má s Trumpem přijít pro Ameriku prosperita a pro svět věčný mír, protože Trump se dohodne s Ruskem. Mír ovšem nezažijí jen muslimové (kteří nejsou těmito lidmi odlišeni od islamistů) a dobře jim tak.

Aspoň tak tomu bylo ještě před několika týdny. Mě by samotného zajímalo, zda toto nadšení z Trumpa pořád trvá, protože Trump rozjel konfrontaci s Čínou (aniž bych hodnotil, zda je to správné nebo ne) a vyhrožuje jaderným zbrojením (rovněž nehodnotím). A do vlády jmenoval samé generály a miliardáře, což mi jako sociálně zaměřená, mírová vláda nepřipadá.

Naopak mě Trump připadá jako zosobnění všeho, co používali největší kritici Ameriky proti USA. Jako představitel té špičky ledovce nejbohatších lidí v USA, kteří mají prostředky a moc. Pamatuji si, jak byli předchozí prezidenti kritizování za propojení s určitými firmami, třeba z ropného průmyslu. Lidé se mohli zbláznit. A teď Trump takové lidi přímo jmenoval do vlády a kritici předchozích možných střetů zájmů ho najednou zbožňují. Je to totální absurdita dnešní post pravdivé doby.

Existují však v Česku lidé, kteří USA dlouhodobě podporovali a podporují a jakoby nechtěli vidět výjimečnou špatnost nového prezidenta, protože si zvykli, že z USA pocházejí jen dobré věci. Já mezi tyto lidi rozhodně nepatřím a chtěl bych jím říct, aby otevřeli oči. Důkazy toho, že jak říká Barack Obama „Ronald Reagan by se z Trumpa otáčel v hrobě“, tedy, že Trump není zachránce Západu, ale jeho hrobníkem, existují.

Trump systematicky popírá a bagatelizuje nebezpečí z Ruska a popírá ruské vměšování do amerických voleb. Trump jmenoval minimálně dva členy své administrativy a to ty nejdůležitější - bezpečnostního poradce Flynna a ministra zahraničí  Tillersona, kteří mají velmi dobré vztahy s Putinem a jdou mu na ruku. Trump několikrát deklaroval ochotu spolupracovat s Putinem v Sýrii a bagatelizoval Putinovu hrozbu a například i okupaci Krymu.

To by Ronald Reagan nikdy neudělal.

Takže vraťme se do reality a buďme připravení na to nejhorší.

Jsem přesvědčen, že se z Trumpa nikdy nestane vznešený obránce Západu, že se nenajdou okolnosti, které by ho k tomu donutily, a jsem přesvědčen, že mu na žádných hodnotách ani nezáleží, což dokázal během volební kampaně.

Jsem ovšem stejně tak přesvědčen, že se Trump nestane ani Putinovou loutkou a neodevzdá poslušně Evropu do ruských rukou a nepromění USA v jakési obrovské neutrální Švýcarsko.

Podle mě jsou nejpravděpodobnější jiné dvě možnosti. Jedna hroší než druhá.

Trump nebude hájit západní ani americké hodnoty, ale bude hájit pouze americké zájmy. S toho mi vyplývá, že je celkem možné, že se sejde s Putinem a rozdělí si svět a Evropu zvláště a pak spustí novou železnou oponu. A nikde není řečeno, že ta nová železná opona bude na stejném místě jako ta stará. Nejstrašnější na celé této situaci je, že my můžeme tak akorát trnout, na které straně se ocitneme. Můžeme se klidně vrátit do područí Moskvy a ani nemrkneme. A neuděláme s tím nic. Díky Trumpovi.

Nebo můžeme zůstat na Západě a to znamená, že necháme za ostnatým drátem ty skvělé lidi, které jsme poznali a kterých si tak vážíme – Ukrajince, Gruzínce, Pobalťany..  Tyto možnosti jsou katastrofou. Buďto budeme zrazeni nebo se staneme zrádci. Tam nás může Trump dostat.

Ale je tu ještě jiná možnost. Možná ještě horší. Že Trumpová zahraniční politika žádnou koncepci ani myšlenku mít nebude. Že to bude jen spletenec velkohubých prohlášení, amatérských kroků a nekompetentních rozhodnutí. I to je kožné a i toto může způsobit obrovskou katastrofu.

 Když se podíváte na Trumpa, je jasné, že tento scénář je reálný.

I když přece jenom… pamatujete, jak Miloš Zeman po okupaci Krymu lavíroval? Jednou chtěl poslat na Ukrajinu jednotky NATO, podruhé zase kritizoval ukrajinskou vládu… A jak to skončilo? Teď už zpívá podle Putinových not…

Doufejme, že USA nebudou mít svého Zemana.. Ale v dnešní době je všechno možné…