17.11. se desítky tisíc lidí postavily na obranu liberální demokracie

Za podivné polo ignorace médií se 17.11.2016 na Václavském náměstí uskutečnila největší akce posledních let. Akce na obranu liberální demokracie.

Marně vzpomínám, kdy u nás naposledy došlo k tak masové akci. Zřejmě naposledy v roce 2012, když došlo k odborářským demonstracím.  V roce 2014 došlo k ukazování červených karet Miloši Zemanovi na Národní třídě. Počet účastníků se odhaduje na 25 000. Další dvacetitisícový průvod, který byl rovněž ignorován médii, šel ten den na Hrad.

Když přijel první americký konvoj v roce 2015 na Ruzyni, tak se s ním setkalo 40 000 lidí a další tisíce nebo desetitisíce jej vítaly po cestě. 17.11.2015 v době vrcholící uprchlické krize pochodovalo Prahou asi 10 000 příznivců Miloše Zemana a odpůrců uprchlíků.

6.3.2016 se podobně ladění demonstranti ocitli v Praze v maximálním počtu 10 000 lidí.

Letos 28. října jsme viděli plné Staroměstské náměstí a policie a média se nám snažila namluvit, že tam bylo 500 až 15 000 lidí. Naštěstí se začala používat nová sčítací metoda, kdy díky mobilnímu operátorovi známe počet mobilů na jednom místě.

Mobilní operátor tvrdí, že na Staroměstském náměstí je běžně v pátek večer 18 000 lidí a ten den tam bylo o 27 000 lidí více, tedy celkem 45 000. Pokud tedy bylo na Staromáku 18 000 lidí, kteří nedemonstrovali, účast na demonstraci byla 27 000. Pokud by tam nebyl nikdo, kdo není demonstrant, účast by byla 45 000. Obě tato čísla jsou krajní a nepravděpodobné hodnoty. Na Staroměstském náměstí odhadem demonstrovalo tak 30 až 35 000 lidí. Horní záběry plného náměstí tuto domněnku podporují.

A teď se dostáváme k Václavskému náměstí 17.11.2016. Mobilní operátor tvrdí, že se v tuto dobu na náměstí zdržuje 48 000 lidí a že 17.11. večer tam bylo o 40 000 lidí více. Tedy celkem 88 000 lidí. Když tedy vezmeme do úvahy horní a dolní hranici jako v případě Staroměstského náměstí a to 40 000 a 88 000, je odhad účastníků 60 000 až 70 000 neboli 2x více než 28.10 na Staromáku, velmi reálný.

Tato akce je srovnatelná tudíž jen s odborářskou demonstrací v roce 2012 či vítáním amerického konvoje v roce 2015. A to do toho nepočítám ani Albertov a Národní třídu.

Dále je nutno si uvědomit, že stejně jako v případě vítání Američanů se tato akce uskutečnila v několika dalších větších a menších městech po celé republice. Brno, Zlín, Pardubice a mnohé další. Například co vím, tak jen ve Zlíně bylo 300 lidí.

Je tedy velmi potěšující, že se jedna z největších masových akcí v celé republice odehrála nikoliv proti uprchlíkům, ale na podporu liberální demokracie.

Ano. O nic jiného než o liberální demokracii na Václavském náměstí nešlo. Nebyl to koncert. Jistě vystoupilo tam mnoho hudebních skupin, ale mezi jejich vstoupeními se mluvilo jasnou řečí. A kupodivu se ani moc nemluvilo o prezidentovi. Jistě, oprávněná kritika zazněla, ale byl velmi často kritizován i Babiš, což ho zřejmě rozlítilo a tudíž dovedlo k jeho nesmyslným výrokům, že náměstí odmítá respektovat volby. Ale spíš než o tom, co nechceme, se skutečně mluvilo o tom, co chceme. Mluvilo se o tom, že chceme svobodu, demokracii a lidská práva. Mluvilo se o tom, že je potřeba bojovat s ruskou propagandou, nepodléhat strachu z uprchlíků. Že je třeba si dávat pozor na pronikání Číny. Že Česká republika má patřit k Západu a má kritizovat Rusko a Čínu za to co dělají a jaké jsou. Ale mluvilo se například i o kultuře nebo i stinných stránkách českého způsobu kapitalismu.

Prostě a jednoduše, když si to sečtete, tak se mluvilo o tom, že v Česku chceme uchovat liberální demokracii. Bylo to možné poznat z potlesku a reakcí pokaždé když zazněl argument na obranu liberální demokracie. Bylo to možné poznat z transparentu a vlajek účastníků a konec konců i z rozhovorů s nimi.

Atmosféra byl úžasná a připomínala 17. listopad 1989.

Poslední vystupující, mezinárodní, multikulturní skupina NOHA, která předvedla směsici moderní západní, východní, jižanské i orientální hudby roztančila náměstí. Tady bylo přihlášení se k univerzálním lidským hodnotám a multikulturalismu naprosto evidentní.

Vrcholem celé akce však bylo hromadné zvonění desetitisíců budíků a mobilů, které mělo symbolizovat probuzení se občanské společnosti, která od této chvíle už neusne, dokud neobhájí existenci liberální demokracie v této zemi a která je odhodlaná pomoct v její obraně i za našimi hranicemi.

Václavské náměstí vyslalo silný vzkaz do společnosti, na Hrad, vládě i parlamentu. Ukázalo, že Česko nebude zemí, která se vzdá liberální demokracie bez její úporné obrany. Ukázalo, že stále více lidí si uvědomuje jak obrovské nebezpečí naší zemi, našemu kontinentu i našim spojencům hrozí.

Byla to silná a skvělá akce, která se vepsala do srdcí účastníků. Strašili vás, že budeme zapalovat ohně jako na Kyjevském Majdanu. Jenže my jsme zapalovali srdce lidí. A to se povedlo.

Je smutné, že se politici a některá média tváří jakoby se nic nestalo. Ale stalo se a oni to vědí. Je to smutné, že ta akce je jakoby ignorována, ale je nadějný důvod, proč byla tato ignorace nastolena.

Oni se nás bojí. Bojí se svobodných občanů.

A to je dobře.