„Svině“ v politice nemáme. Jen ty státní zakázky.

V posledních dnech bylo mnohé napsáno o novém předsedovi KDU-ČSL Pavlovi Bělobrádkovi. Zdá se, že novináře zaujala především věta z jeho kandidátského projevu: „Prošla mi rukama spousta dobytka i sviní a věřte, že si s nimi poradím, kdybych se s nimi potkal i ve vysoké politice," tolik citace. Tvrdit, že se nový předseda křesťanských demokratů na základě této věty ukazuje jako sprosťák,  je přinejmenším přehnané. Jak potom nazvat Ratha a Kalouska, jejichž spor o  opilost řeší mandátový a imunitní výbor?

Vraťme se ovšem k otázce v nadpisu jednoho komentáře Kdo jsou ty „svině v politice“?. Autor, Adam Drda politicky korektně tvrdí, že žádné nejsou, a říci opak je podle nĕj znakem hulvátství. Učím základy společenských věd na střední škole v Praze a na začátku hodiny se ptám, co je nového v politice. Po položení obvyklé otázky byli studenti minulý týden zamlklí, ale potom začali: „Velká koalice, to je strašný“, „Nikdy nepůjdu volit“, „Chce to vzít samopal a ...“. Středoškolští studenti jsou radikální, mají na to právo, jsou mladí. Na otázku v titulku by našli odpověď velmi rychle, naštěstí to nebylo tématem hodiny.

Hned vedle textu Adama Drdy v HN byl článek Trable s obskurní kartou. V České republice je každému jasné, o jakou kartu se jedná. Předražení Opencard se nás vlastně osobně „netýká“, zaplatí se z našich daní. Co se nás ovšem osobně dotýká, je nutnost vystát všechny fronty, zanechat své údaje nevím komu a bezmocně se ptát, proč vyměnili levný fungující systém za drahý (časem třeba fungující)? Dalším tématem minulých dnů byl hazard – peníze z hazardu často nejdou na charitatu, tak jak dle zákona mají, ale končí na účtech  různých firem, třeba v lékárně matky jistého poslance.

Stali jsme se znechucenými svědky spojení politiků a byznysmenů, které začíná na komunální úrovni a kvete i v nejvyšších patrech naší politiky. Tito lidé chodí elegantně oblečení, pobírají neúměrné odměny za členství v dozorčích radách městských i státních firem, příjemně voní a hlavně používají vybraný slovník, který se nikoho nedotkne. Připomíná mi to příběh z maďarského kresleného seriálu o rodině Smolíkových. V jedné epizodě se hlavní hrdina dostane do starověku, je svědkem bitvy dvou kmenů. Vítězný kmen po bitvě zasedne k jídlu a válečníci, kteří před chvílí nemilosrdně pozabíjeli vedlejší kmen, se k sobě chovájí s náležitou úctou a noblesou. Jak by řekli studenti: Dost hustý!

KDU-ČSL má kromě jednoho člena kompletně nové vedení, ostatní strany nám předhazují staré páky: Kalousky, Sobotky, Nečasy, nová známá tvář John propadá. Komentátoři citují Bělobrádkův výrok o sviních a kritizují jeho hudební vkus (Farna a v pubertě Orlík). Pavel Bělobrádek je či byl veterinářem, vystudoval CEVRO, jestli bude dobrým politikem ukáže čas. Bohužel už nyní mnohé novináře zajímají spíše okrajové skutečnosti a na seriózní analýzu není čas či schopnosti. Je to škoda. Škoda pro novináře, Bělobrádka a především pro čtenáře.