Na bělorusko-polských hranicích vrcholí uprchlická krize, je skutečným viníkem Rusko?

Na polsko-běloruské hranici vzrůstá napětí vlivem uprchlické krize. Jaká je současná situace a jak se bude stav vyvíjet dál?  

Značně nepřehlednou situaci vyvolalo shromažďování migrantů ze zemí Blízkého východu, kteří usilují o to, aby se dostali na území EU. O tom informuje Aktuální zprávy. Jakým způsobem se jim to podařilo, tím si nejsou důvěryhodné informační zdroje stále příliš jisty. V polském pohraničním pásmu platí výjimečný stav a nemají sem tak možnost vstupovat nejen novináři, ale ani například humanitární pracovníci.

Řádově je zde aktuálně několik tisíc běženců, odhady tuzemských médií hovoří konkrétně o cca tří až čtyř tisících osob přebývajících na běloruské straně. Uprchlíci se dostali až k hranici, přes kterou je však už polské bezpečnostní složky pustit odmítly. Migranti pocházejí převážně z iráckého Kurdistánu.

Situace je značně napjatá, hranice na běloruské straně má pod dohledem armáda. Vojáci se v uplynulých dnech neúspěšně pokusili do Polska vytlačit až desítky migrantů, povětšinou žen a dětí. Exponovaná je momentálně hlavně oblast Kuźnice, kde je lidí nejvíc.

Polská policie už eviduje více než dvě stě pokusů o ilegální překročení hranic, jak uvedla tuzemská média s odvoláním na zjištění agentury Reuters. Bělorusko naopak reagovalo, že už kolem dvou tisíc migrantů poslalo nazpět do země původu.

Političtí lídři upozornili na riziko ozbrojeného konfliktu v oblasti. Vztahy mezi EU a Minskem jsou vyhrocené dlouhodobě a nadále se touto krizí zhoršují.

Rusko využívá konflikt pro vlastní politické zájmy

To je však výhodné pro Rusko. Země momentálně kritizuje Polsko a Litvu za odmítavý postoj vůči uprchlíkům. Rétorika Kremlu tak staví na podrývání proklamované evropské solidarity. Moskva se rovněž snaží relativizovat lidská práva a demokratické hodnoty.

Polský premiér Mateusz Morawiecki otevřeně prohlásil, že narušení polských hranic bude mít negativní vliv na stabilitu celé EU. Zároveň Rusko přímo označil za zodpovědné za migrační krizi a nahlas se mluví o tom, že se jedná o akt hybridní války. Tento názor s Polskem sdílí i Litva. Moskva to ovšem odmítla a označila to za nepřijatelné.

Podle expertů má však takové jednání zajistit Moskvě pevnější pozici v okamžiku, kdy je Rusko podrobeno unijní kritice za represe vůči ruským občanům. Režim prezidenta Putina se v opakujících se vlnách neštítí sahat k různým prostředkům v podobě zatýkání, nebo dokonce vražd politických oponentů.

Polsko není jedinou zemí, která se v momentální situaci proti Rusku vymezila. Prostřednictvím kancléřky Angely Merkel se ohradilo i Německo. Kancléřka Rusko vyzvala k dodržování zásad otevřené společnosti. Poznamenala zároveň, že Německo je pro Rusko důležitým obchodním partnerem.

Bělorusko porušuje lidská práva, EU se brání, Rusko mlčí

Přímo do situace na polsko-běloruské hranici se přitom Moskva žádným způsobem vstupovat nechystá. A to ani navzdory opakovaným tendencím ke sbližování právě Běloruska a Ruska.

Přímo ze země jednoznačně zaznívají hlasy, které absolutní neangažovanost země označují za správnou s argumentem, že migrační politika EU je nefunkční. Prezident Putin Evropskou unii vyzval k obnovení kontaktů s Běloruskem. Diskusi však prozatím evropské země odmítají.

Státy EU se ostatně ostře ohrazují vůči běloruskému prezidentovi Lukašenkovi, jehož viní z cynického zneužívání uprchlíků k politickým cílům majícím především destabilizovat okolní demokratické země. Příčinou migrační krize je údajně odveta za sankce, které si Lukašenkův režim vysloužil za opakované porušování lidských práv.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen tak již oznámila, že evropský blok má v úmyslu rozšíření sankcí proti Bělorusku. Prezident Lukašenko na to kontroval prohlášením o možném přerušení tranzitu ruského plynu a zablokováním přepravy na běloruském území.