Z kapsy mantlu starého trampa

Listoval jsem v cancáku. Ve sluchátkách Johny Cash a jeho Hurt.  A v tom na mě vypadly vzpomínky na kamaráda, který je dávno na tom největším z vandrů.

Starý tramp

Sedí na pražci od kolejí

Kolejí co v dáli se sbíhaj

Nohy v kanadách ukrutně bolejí

A kolena už se tak dobře neohýbaj

Sedí u těch kolejí

Za sebou velkej kus cesty má

Pak vstane a dál musí jít

Štrekou dál klopýtá

Šlape dál do tý dálky

Pořád krok za krokem

Pozor si dává na bodláky

Aby už necloumaly jeho životem

Mládí je dávno pryč

Ty dveře za ním zaklaply

Ty nemají kliku ani klíč

Jen vzpomínky, ty neutekly

Pak už se blíží konec trati

On to cítí, on to ví

Kolej končí v posledním nádraží

Teď už se pranic nebojí