I když mnozí mohou namítnout, považuji se za konzervativního liberála, vlastence a tvrdohlavého odpůrce evropské integrace. I přes tuto politicky jasnou charakteristiku si však dovoluji pro mnohé kontroverzně tvrdit, že by společnost měla mít snahu respektovat jiné než tradiční světonázory a přestat islám lynčovat na základě jednotlivých zločinů pomýlených věřících.
Ač jsem se snažil, nedokážu akceptovat názory, že je islám nebezpečná, zločinná ideologie a mělo by se tak zamezit jeho pronikání do naší „západokřesťanské“ společnosti. Islám stejně jako ostatní Abrahámovská náboženství má své přednosti a také své neduhy, ovšem pokud by jeho pronikání do tradičně křesťanské společnosti bylo v rámci historii nastavených společenských pravidel a zákonných mantinelu konkrétních zemí, neměl bych mít žádné výhrady.
Islám má stejně jako jiné náboženské směry mnoho svých podob, některé jsou zákonně akceptovatelné jiné již ne. Výklad „svatých knih“ nikdy nebude jednotný a všem nezávadný, je to dáno svobodným a hlavně rozdílným uvažováním každého člověka, na které má principiální právo, pokud tím samozřejmě jiného neomezuje. Pokud výklad a filozofická praxe neohrožuje společnost, nevidím důvod, proč jen na základě rozdílnosti a nepochopení něco zakazovat. Je-li hnací silou v boji proti islámu pouze veřejné nekorektní zpravodajství a pohodlnost v házení všech přibližně stejných problému (muslimů) do jednoho pytle, tak já jako potomek západokřesťanských tradic a hodnot se vždy vyjádřím pro podporu svobody vyznání a tedy i pro toleranci společensky nezávadných forem islámu.
Jestli se budou dál rádoby liberálové v naší zemi schovávat za jednoduchou „spravedlnost a svobodu“ a budou ilegalizovat jiné třeba i nebezpečné názory, nezaslouží si svou politickou a světonázorovou kategorizaci. Jeli vše v rámci zákonných mantinelu, neměla by být svoboda se vyjadřovat nijak omezována, ať jde o jakýkoli názor. Nejsem v žádném případě nacista, komunista ani muslimského či jiného vyznání, ovšem myslím si, že nesmí být právo vyjadřovat myšlenky těchto filozofii v žádném případě pošlapávány.
Pokud má člověk potřebu vyjádřit své porozumění nacismu, komunismu či jiným byť na první pohled nebezpečným ideologiím, a učiní to bez nabádání k zločinnému chování, neměl by být odsuzován pouze na základě filozofických vazeb k událostem minulosti, které nejsou v žádném případě plodem ideologií ale plodem konkrétních lidí, konkrétních činů těch lidí. Komunismus přece ani islám jako idea nikomu neublížili, proto by jejich filozofie měla zůstat svobodná a možnost je propagovat a ctít zachována.
Pisatelům proti-islámských článku samozřejmě rozumím a chápu jejích obavy z náboženské kriminality, ztráty kulturní identity a tak dále, ovšem větší strach mám ze ztráty vlastní svobody, která doprovází islámský i mnohý jiný extrémistický alarmismus.
