Turecko a Erdogan v Evropském Parlamentu? Nic není nemožné.

Zadními vrátky přes Německo by turecký prezident Erdogan mohl po volbách do Evropského parlamentu ovlivňovat unijní politiku prostřednictvím tamní nové strany, která je propojená s jeho vládní AKP.

Turecko se o vstup do EU neúspěšně snaží již půl století. Erdogan se ale již nyní do evropsko-unijní politiky dostává zadními vrátky.

Již v roce 2016 se v Německu objevila Erdoganova pátá kolona, strana Allianz Deutscher Demokraten (ADD) mířící na voliče spojené tureckým původem, která měla Erdogana přímo na volebních plakátech. Ve volbách ale dosáhla jenom na 0,1 %.

Nyní v Německu vzniká nová politická strana Demokratische Allianz für Vielfalt und Aufbruch (DAVA) kterou lze s jistotou označit za odnož Erdoganovy vládní strany AKP. Míří na pozice v Bundestagu, ale je téměř jisté, že nasadí kandidáty i do voleb do Evropského parlamentu. Tři jména jsou již venku: Fatih Zingal, Ali Ihsan Ünlü a Mustafa Yoldaş.

Posledně jmenovaný je pro spolkové ministerstvo vnitra známý jak podporovatel Hamasu a s ním spřízněných organizací. Jedna jím vedená, "Internationale Humanitäre Hilfsorganisation" je již od roku 2010 zakázaná.
Lékař Ali Ihsan Ünlü je funkcionářem Turecko-islámského svazu institutů pro náboženství (DITIB). Tato organizace provozuje v Německu 900 mešit, má přibližně 800 000 členů a podle všeho je velmi úzce propojena s tureckým Prezidiem pro náboženské záležitosti, které podléhá přímo Erdoganovi. Je známá mimo jiné tím, že se odmítla připojit k akci proti islamistickému teroru, kterou jiná muslimská sdružení podporovala. Po pokusu o převrat v Turecku v roce 2016 se organizace údajně pokusila špehovat příznivce Fetullaha Gulena.
Právník Zingal Fatih Zingal je také považován za Erdoganova stoupence. Je mluvčím organizace UID, která je lobbistickou organizací Erdoganovy strany AKP a podle zpráv ji již monitoruje Úřad na ochranu ústavy.

V Německu žije asi 2,9 milionu osob tureckého původu, z toho jich je zhruba polovina oprávněna volit. Druhého kola tureckých prezidentských voleb se v Německu zúčastnilo 730 000 lidí, pro Erdogana hlasovalo téměř 500 000 z nich. Tyto dva údaje spolu souvisí nepřímo, ale indikují to podstatné. Mimochodem, situace se chystanou změnou legislativy ulehčující získání občanství ještě zkomplikuje.
Někteří komentátoři tvrdí, že nově vzniklá strana nemá v tak krátkém termínu šanci u voleb do Evropského parlamentu uspět, ale v dalších parlamentních volbách by podle nich mohla dosáhnout až na 10 %. Většinou ale odborníci soudí, že by v červnových volbách DAVA zastoupení v získat mohla. Pokud ve volbách do EP uspěje, bude to znamenat, že Erdogan bude přímo ovlivňovat politiku Evropské unie.

Němečtí politici jsou prakticky bez výjimky situací znepokojeni, například spolkový ministr zemědělství Cem Özdemir (Zelení) napsal na X, dříve Twitter: "Erdoganova odnož kandidující ve volbách u nás je to poslední, co potřebujeme."
Novinář a expert Eren Güvercin, místopředseda spolkové organizace Liberale Vielfalt blízké FDP varuje: "Erdogan dlouhodobě usiluje o to, aby se do evropského parlamentu dostali političtí hráči loajální AKP. Evropské volby jsou obzvláště atraktivní, protože existuje reálná šance získat alespoň několik křesel v parlamentu. DAVA je jednoznačně odnoží AKP a nejnovějším nástrojem tureckého vlivu v Evropě."
Michael Stübgen, předseda Konference ministrů vnitra prohlásil, že „Taková strana bude jednat výhradně v zájmu své turecké mateřské strany.“

Na okraj – zkratka DAVA má v turečtině několik významů, v právním prostředí je to například „žaloba“. V politickém kontextu má ale silně náboženský význam, je to něco jako pozvánka do islámu. V tomto významu je Erdoganem také slovo „dava“ často používáno ve smyslu „správná cesta“.