Bývalý agent východoněmecké Stasi zachraňuje Ameriku

Dvojití agenti, prostředí mezinárodní špionáže, boj o politické či diplomatické posty, nějaká ta mrtvola, vlastizrada... Zní vám to povědomě? I takový je dnešní svět. Svět soustavného boje za svobodu a pln touhy po moci.

V posledních letech se zdá, že jsou státy doslova “prošpikovány” agenty nejrůznějších zpravodajských služeb z nejrůznějších koutů světa. A dost často jde o tzv. dvojitého agenta, který pracuje pro obě strany...

Většinou se na povrch taková informace dostane náhlým únikem do médií, a to například po teroristickém útoku či po zatčení, vyhoštění či vraždě agenta. Někdy se ale právě proto informace o zmizení, zavraždění či zajetí takového agenta do médií vůbec nedostanou.

Berlín, červenec 2011

Tématu špionáže se věnuje také například Thomas Engström ve svém thrilleru Na západ od Svobody, jehož děj se odehrává převážně v německém Berlíně v roce 2011. Vše ale začíná nálezem tří zavražděných Američanů v marockém královském městě Marrakéš.

A týden poté se už čtenář ocitá prostřednictvím této knihy v německém Berlíně. Na scénu se dostává volající svědkyně vraždy (věčně kouřící) Faye Morrisová, “tajemný” a do důchodu se netěšící šéf berlínské pobočky CIA s přezdívkou “GT”, Lucien Gell, který se svou společností Hydraleaks “bojuje” proti USA a v neposlední řadě také hlavní hrdina nejen tohoto románu - Ludwig Licht, bývalý úspěšný dvojitý agent CIA a východoněmecké Stasi.

A rozjíždí se bohatá zápletka, ve které nechybí téma vlastizrady, svět barů a restaurací, podsvětí s makedonským gangster Pavel Menk, kterému hlavní hrdina dluží peníze.

Všemocný hrdina s řadou neduhů

Celý děj špionážního thrilleru Na západ od svobody se odehrává ve velmi krátkém časovém úseku. Od prologu, který pojednává o vraždě tří Američanů v Marrakéši až po zakončení knihy neuběhne ani čtrnáct dní (10. července - 22. července 2011).

Autor čtenářům relativně velmi propracovaně přibližuje i místa, na nichž se děj jeho thrilleru odehrává. Čtenář tak místy může mít při čtení pocit, jako by se právě sám nacházel v novodobém Berlíně, ale občas v jakoby zastaralé době.

A co by to bylo za thriller, kdyby hlavní hrdina nebyl “všemocný”... Na druhou stranu ale Engström zdůrazňuje i Lichtovy neduhy, jeho problémy s alkoholem, s dluhy, životosprávou a normálním způsobem života. I když - co je vlastně normální způsob života? Každý může mít naprosto odlišná měřítka, že…

Zrada přichází zdola

A aby toho nebylo málo, celkem se zřejmě autorovi knihy Na západ od svobody podařilo i z původně nesympatických aktérů románu učinit sympatické, ale stejně tak i naopak. O tom si už ale musí obrázek udělat každý sám.

A nechybí ani téma bojů o politické či diplomatické posty, zrada od podřízených, kteří se přitom tváří a chovají jako jelimánci (ostatně tak to asi bývá i ve skutečnosti nejčastější, že…) a plní šéfovy rozkazy až příliš ochotně. Ale pak přijde pověstná dýka do zad…

Jedním z vrcholů knihy pak je příprava a samotné přepadení berlínského velvyslanectví, do něhož je zapletena prostřednictvím Lichta nejen CIA, ale také bojovníci za svobodu. Více už ale z obsahu knihy prozrazovat nehodlám.

Kdo je Thomas Engström

Autor špionážního románu Na západ od svobody, Thomas Engström, je mladý (nar. 1975) švédský novinář a spisovatel. Svou spisovatelskou kariéru nastartoval Engström při studiích práv. Od té doby napsal více knih, například kritiky oceňovaný román Dirty Dancer.

Engström je úspěšným publicistou, kulturním redaktorem i překladatelem. Z angličtiny přeložil více než 15 knih. Na západ od svobody je jeho celkově třetím románem. Zároveň jde o první titul z řady politických thrillerů zasazených do mezinárodního prostředí, tzv. řadu Ludwig Licht.

Prodáván byl a je v řadě zemí, mimo Českou republiku také například v Německu, Polsku, Nizozemí, v Rusku či Řecku. Thriller Na západ od svobody získal například Swedish Crime Writers' Academy's award za nejlepší “detektivní” debut roku 2013.

Co lze také říci

Na exkurz do světa špionáže, podsvětí a vysoké politiky, do prostředí, v němž je zrada a chuť po moci na denním pořádku, vzal autor čtenáře na 328 stranách thrilleru Na západ od svobody.

Kniha čtenáře bezesporu dokáže pohltit, a to i přes místy nudnější a příliš “roztahaný” začátek.  Nakonec ale čtenář dojde pravděpodobně k závěru, že se mu kniha vlastně četla sama, protože děj dostane poměrně zajímavý spád a relativně místy spletitou zápletku.

Kromě základních informací (kdo, kdy a kde ji vydal atd.) je kniha rozdělena na prolog, před nímž je ještě autorovo věnování (Gabrielle), citát (“Demokracie nemůže vést k válce.” - jeho autorem je generál Walter Bedell Smith), a dále celkem šest kapitol. V závěru nechybí ani “autorovy díky”. V elektronické verzi navíc následuje ještě tip na další knihu z produkce Nakladatelství JOTA.

Slovo závěrem…

Z - podle “tiráže” knihy - anglického (? - zde jde pravděpodobně o chybu, protože originál nese název švédský a nakladatelství je rovněž švédské) originálu Väster om friheten, vydaného nakladatelstvím Albert Bonniers Förlag v roce 2013, přeložila knihu do češtiny Eliška Boudová. Obálku si vzal na svá bedra René Senko. Knihu vydalo Nakladatelství JOTA, s. r. o., v Brně v roce 2015.

Čtenáře, kteří mají rádi thrillery, především pak zasazené do politického a mezinárodního kontextu, kniha švédského spisovatele Thomase Engströma Na západ od svobody určitě neurazí. Zařadí se mezi desítky či stovky dalších, které v posledních letech s oblibou vycházejí.

Obrázek si už ale následně udělejte každý sám. Kniha je napsána poutavým stylem, jazykem a dobře se tak čte. :-) Vázanou knihu s přebalem i elektronickou verzi románu mi k recenzi poskytlo Nakladatelství JOTA, za což velmi děkuji.