Shabu Shabu - pokračování

Tak po delší pauze se zase dostávám k tomu, abych vám o něčem napsal. Dnes se budeme zabývat znovu typem restaurace, zvané Shabu Shabu. Tento víkend jsme strávili opět v Long Beach, kde občas hlídáme dům známým, kteří už jsou v důchodu a často cestují.

Stolování při Shabu ShabuKooha

Na 2nd street, což je hlavní třída v Long Beach se nedávno objevila nová restaurace, pro mne s přízvučným jménem Cal Shabu. Bylo sedmnáctého, den mých narozenin a já povídám, proč ne? A tak jsme vyrazili ochutnat tohle místo, protože mě tento druh stravování nesmírně zajímá a zatím jsem nenašel lepší, nežli je ten v downtownu LA, o kterém jsem psal v jednom z prvních mých článků.

Předně bych chtěl upozornit, že jsem o otevření restaurace tohoto typu uvažoval v době, když jsem byl ještě v Praze. Když jsem prožil zážitek Shabu tady v LA v roce 2009, hned mi v hlavě vyvstala myšlenka, že něco takového v Praze není, resp. je, ale zapadnuté v takových těch malých korejských restaurací, co jsou roztroušeny po Žižkově. Tam je to ale taková okrajová záležitost, stojí to palici a hlavně lidé o tom nemají ani ánunk, takže je ani nenapadne si to objednat i když to je v menu. To bylo tedy před nějakými dvěma lety, možná se něco změnilo, tak mi dejte když tak vědět. Nicméně v tomto ohledu je v Praze, si myslím, „díra na trhu“ a tady vám to teď říkám na tvrdku, že kdo jako první otevře v Praze restauraci Shabu někde v centru, tak mu to pojede jako (sviň).

Tohle nové místo se mi líbilo víc, vzhledem k tomu, že jsem si uměl lépe představit „setting“ pro Pražské prostory. Tohle byla nudle, obdélníkového tvaru, široká tak 5-6m a dlouhá tak 15m.

Uprostřed bar do tvaru podkovy, a vně podél dvě řady míst. Každá měla 15 míst, tudíž celkem bylo v restauraci 30 míst. Vzadu pak toalety a kuchyň. No kuchyň, spíš místo kde připravíte maso a zeleninu. Co je výhoda majitelů tohoto zařízení, že nepotřebujete kuchaře. Prostě tam mají nejlevnější pracovní sílu, která se jim postará o to, že nakrájí veškerou zeleninu, maso a uvaří rýži. To je vše, kuchaře nepotřebujete a na nějaké speciální vybavení kuchyně taky zapomeňte. Tady jdou náklady skutečně stranou.

Jediné co je potřeba, tak pořádnou ventilaci, která je z nerezu, zavěšené pod stropem a prochází nad celou délkou baru a která bude odsávat páru, vycházející z jednotlivých hrnců.

Zasedli jsme a objednali. Karen si dala jen malou porci (9 plátků masa), já si dal větší (13 plátků) a okamžitě nám na plotýnku přistál hrnec, ve které byl kousek mořské řasy. To jen tak, aby voda dostala ten správný „šmrnc“ a nasála taky nějaké oceánské živiny.

Takhle to před vámi najednou vypadá. Klasický vařič tady byl nahrazen novou technologií. Na rozdíl od restaurace v downtownu je tady použita indukční varná deska, která po vypnutí a odstranění hrnce s vodou je studená a dá se na ní šáhnout, tudíž barová deska může okamžitě sloužit i k jinému účelu, nežli jen k vaření (pokud si chcete dát drink). Nejsem zastáncem indukce, proto jakým způsobem pracuje a dosud není jasně vysvětlen vliv na zdraví člověka, ale pro tentokrát jsem to oželel.

Dostane tedy nakrájenou svíčkovou, která se samozřejmě krájí mražená, jinak byste nevykouzlili tak tenké plátky ani za boha, miska rýže a ten talíř vpravo je zelenina, nudle, houby a tofu. Tofu tady v améře nejím, páč je to ze soji a soja jak víme je jedna z nejvíc gmo plodin. A jelikož tady gmo plodiny mají zelenou, obzvláště pod neustálou masáží Monsanta, tak ze zásady nejím kukuřici. (ano tím pádem ani nepiji Coca Colu, protože obsahuje místo cukru corn syrup…chci říct, piji, ale jen občas a kupuju si mexickou colu, kde dávají klasický cukr) Je to na palici, ale jako jediná se prodává ve skle a třetinka stojí $1,49. Všechny ostatní nápoje od Coly obsahují corn syrup a je to hnus. Když si vezmete, že to je syrup z gmo kukuřice a všichni to tady pijí ve velkým, tak se není čemu divit…

Rýže je na výběr bílá nebo hnědá. Dostanete dvě omáčky. Ta vlevo je Ponzu a ta vpravo je arašídová. Ty tři skleněné misky jsou nakrájená jarní cibulka, česnek a taková nějaká ta jejich radish. Já to dělám tak a vlastně všichni to tak dělají, že cibulka spolu s těmi dalšími ingrediencemi se smíchají s omáčkami, jak můžete vidět na obrázku. Do vody nakapu olej, který je v jedné z těch lahvoček vlevo nahoře. (můžete vidět čtyři takové oranžové skvrny s hrnci s vodou), nakapu také na maso a maso posypu chilli kořením.

Tak a teď už můžete jíst. Vezmete nejprve zeleninu, nudle atd. a dáte ho hrnce s vodou. Dělá se to proto, protože zelenina trvá déle než maso, aby se ohřála. Maso totiž stačí 2 sekundy k tomu, aby bylo medium a 3 sekundy aby bylo well done. Tudíž vezmete hůlkami plátek masa, ponoříte a v tu ránu je to hotové. Pak stačí si vybrat kterou zrovna omáčku, ponoříte do omáčky a spolu s rýží to putuje do vaší pusy.

V téhle restauraci to bylo chuťově v pořádku, jedinou výtku jsem měl k množství. Těch 13 plátku pro mě bylo jako když plivne, protože byly obzvláště tenké. Já bych musel mít, abych se cítil najeden. To je jediný problém oproti té v downtownu, protože tam dostanete chlapácké porce a maso si důkladně užijete. Ostatně podívejte se sami na ceny, jaké mají tady:

Já měl v tom druhém řádku 13 plátků, tudíž to stálo $23,50 a což je docela dost. V downtown dostanete při větší porci 15 plátků, které jsou daleko tluščí a stojí to celé $17. Tady, abych se dostal na to samé množství, bych si musel objednat 20 plátku a to by stálo $32,50 a to už je skoro dvojnásobek ceny. Tady mají zase na výběr i jiné druhy masa a sea food, což v downtownu nemají.

Otázka zní: Budu sem chtít jít znovu? Asi ano, ale ne tak často. Na to Menu si můžete dole všimnout toho kapátka. Každému nabídnou si přiostřit omáčky. Doporučují od 1-3 kapek na začátek, pokud to zkoušíte poprvé. Dal jsem jednu a pálilo to docela dost. Asi bych tři nedal.

Tady je pár fotek v restaurace. Tady vidíte detail na zeleninu. Převládá převážně čínské zelí. Z ceny jídla je to v nákladech nejlevnější položka.

Tady je detail na bar zevnitř. Vidíte dole přichystané hrnce, každý vaříc/místo má svoje místo. To samozřejmě kvůli objednávce a placení. Tam po pravé straně můžete vidět dřez s drtičem, kam rovnou sypou zbytky jídla. No a ten iPad přede mnou slouží jako objednávací systém. Žádné klasické kasy či compjůtry…nic takového, to už jsou dinosauři. Tady v tom mají zrovna takový program, jako v klasických kasách a všechno se děje pomocí iPadu.

Tady můžete vidět takovou vychytávku. Každé místo má pod barem takovou přihrádku třeba na portmonku nebo mobil, klíče atd. Jinak tady je detail na ovládání vařiče.

A tady máme krásnej věšák z kohoutků na vodu.

Tady pak další pohled na vybavení baru. Oproti předpotomnímu místu v downtownu, je tady vidět, že zasáhnula technologie dnešní doby. Jednoduché, čisté, účelné a i to dobře vypadá.

Krásně designově zapuštěná deska, kterou je radost čistit.

No a nakonec pokud i tak všechno nesníte, tak si vývar spolu s nudlemi nebo rýží můžete odnést domů. To jsme také ocenili. Moje žena to nedojedla a tak si to nesla domů.

Co na závěr. Pokud má tedy někdo doma zbytečných 5-10 mega a neví co s nimi, šup zakoupit nebo pronajmout si dobrej flek někde v centru. (viděl bych to na Národní třídu nebo to spojku mezi ní a Venclem), vybavte to takovýmto způsobem a začněte podnikat. Obrovská díra na trhu a myslím, že by to jelo nesmyslně. Dobrého dodavatele svíčkové a jede to. Naučíte lidi, aby tam chodili, naučíte je tento japonský zvyk a uvidíte, že se vám tam jen pohrnou. Hodíte to za 250 Kč a už při 200 lidech/den jsou z vás milionáři. Já vím, někdo mi určitě namítne, že to tak jednoduché není, ale za pokus to stojí. Tady na to stojí lidé fronty i třeba hodiny a tím, že to v Praze skoro vůbec není. A když, tak je to okrajová záležitost a za palici…tak jen do toho. Už se těším, jak si v Praze dám Shabu…