Na klasické hostině shabu-shabu jsme byli v Kjótu v Japonsku. Seděli jsme ovšem na zemi, nohy jsme měli natažené pod nízkým stolem (to byla pěkná tortura) a voda se vařila na ohni. Ingrediencí bylo několik - různé druhy zeleniny, houbičky, maso. Jediné koření a sůl byla mistička s rybí omáčkou. Jídlem, které jste si nabrali hůlkami (začínalo se zeleninou a končilo masem), jste v hrnci s vařící vodou pomalu pohybovali sem a tam, aby se trochu provařilo. Syčivý zvuk, který to vydává, je právě ššššabu, ššššabu, proto se tak říká celému jídlu. U každého hrnce byli čtyři jedlíci, a tak než se všechno uvařilo a snědlo, v hrnci bublala polévka, kterou nám nakonec rozlili do misek. K tomu nám hrály dvě Japonky na strunné nástroje a tančila nám mladá maikó. Byl to zajímavý a silný zážitek. Klidně bych tam šla znovu.