Krajní případ

Vážený a kdo posoudí hranici, kdy jde o krajní případ a kdy ne.

Když jsem chodila do školy já, tak jsme měli manželskou dvojici na dva vyučovací předměty. Paní učila fyziku. Pán učil matematiku. U paní učitelky by byl slyšet špendlík, který by upadl na zem. U pana učitele se běžně při vyučování mluvilo, házela houba, šipky a flusaly z versatilky antiperle. Kdo myslíte, že měl větší zásluhu na tom, že z fyziky jsme měli všichni za 1-2 a z matematika za3-4. Vždy záleží jakou má učitel autoritu, jak se umí postavit ke vzniklému problému a jak si ho žáci považují. A o tom to je. Vždy záleží na učiteli, jak dokáže eliminovat jedince, kteří jsou tak trochu hyperaktivnější. A že to jde, jsem se přesvědčila i v pozdější době na svém dítěti.

Re: Krajní případ

Potíž je, že to nemusí jít vždy. Jedinci, kteří jsou si vědomi své absolutní nedotknutelnosti (mnohdy nejsou zvyklí respektovat jakékoliv autority - někdy snad ani  nevědí, co to je), dokáží "rozbořit" celé vyučování.  A popravdě - ten učitel proti nim nemá absolutně nic.