Víš Bohuši, blbec se člověku neříká a už vůbec se z člověka nedělá. Může to mít pro Tebe katastrofální důsledky, když z těch lidí opravdu uděláš dav blbců.
No a vo co že de? Vždyť jsme to chtěli asi tak nějak ve většině, to přestrojení do nových mundůrů. I já to viděl pozitivně. Jen jsem to tenkrát moc nevnímal, protože jsem toho tak nějak vůbec moc nevnímal. Žil jsem si svůj socialistický život plnej mladistvých ideálů a snů o spokojeném životě.
Moc jsem o tom převracení se z leva do prava nepřemýšlel, protože mě v té době kantorka hrozila, že bez čtenářského deníku mě nepustí k maturitě. A také, že by bylo dobré, kdybych si místo roztrhané džísky, bral do školy nějaké knížky a sešity. No co Vám budu povídat, prostě jsem byl trochu lajdák a priority jsem viděl v nějakém tom sportu, fajné slečně a pořádné bandě kamarádů. Plnej toho mladého optimismu a krásné budoucnosti, jsem v tom národním obrození viděl hnedle všechno to úžasné. Vždyť jsem se měl fajn a představa, že to bude ještě fajnovější, to byla nádhera.
Večer jsem se u televize smál sám sobě, jak jsem mohl být tak blbej, že jsem chroustal ty hloupý řeči nějakého Husáka a Jakeše a ještě bejt ne sebe pyšnej, že ten bídnej socialismus reprezentuju v ňákejch branejch závodech, když v tom lepším světu maj úplně jiný sporty. A voni se smáli všichni. Z Jakešova projevu se stal opakovanej humoristickej pořad a nahradil to obtroublé Televarieté. A tak jsme se probudili z toho života na dně a začali šplhat na ten západní plnohodnotnej žebřík.
Šlo to jak po másle. Trochu to klouzalo, ale paráda. Škola se zvládla, i když ty socialistický vejmysly o nějaké pravidelné docházce a nutnost znalostí, aby Vám dali ten papír, jako že jo, že dobrý. To dnes odpadlo a na blbosti se už nečučí. Konečně máme peníze, který maj ňákou hodnotu.
Po škole do fabriky a hned takový fajn post. Ještě se jelo po socialisticku, takže to ták ňák fungovalo. Jen do mě trochu ty starý vařili, jako že mám kulový zkušenosti a hnedle takovej flek. Ale byl jsem kabrňák a ustál to. No a pak přišli nějaký ty změny. Protože místo starých struktur nastoupili nové kádry, který uměli safraporte počítat a už měli zmáknutý, jak se dělá ten kapitál, tak nás a dalších 11 poboček zavřeli. A dobře kuci udělali, protože nějaké lněné vlákno a koudel je tak na pytel a za oceánem nám už chystali kvalitnější věci. Nakonec je teda přivezli s Číny, protože je prej blíž a vyjde to vo něco levnějc. Takže taky paráda. Tak jsme ještě narychlo dobouchali nové potrubí na které jsme měli asi 200 litrů a bylo by škoda, aby se nevyužili. No a pak se fabrika zavřela. A řeknu Vám, že to dobře vodhadli ty odborníci. Do dnes je vidět jak je stará a neperspektivní, pořád jen chátrá a i to potrubí začíná rezatět. Prostě kdo dnes vidí trochu dopředu, tak ten se zejtřků bát nemusí.
A jak říkám, šlo to jak po másle. Trochu víc se to místama klouzalo, ale paráda. V hospodách se sakra zvedla úroveň, žádný ty třetí cenovky, jako za socíku. Člověk si mohl sednout kdykoli, poněvadž už tam většina přestala chodit a začali konečně makat doma a na tom, aby se děcka měli jednou líp. Nikdo nevotravoval, pivo začalo být konečně pořádný a ne jak ty splašky za 3 koruny. Jen jsem se měl asi fakt líp učit, protože mě to matematicky pořád něják nevycházelo. Ale houby zle, netrvalo dlouho a do hospody nám přivezli západní stroje. Šup sem tam dvacku a najednou jsem měl na celý vejkend, na to supr pivo. Pak jim asi váznul servis, protože i když jsem si vzal několikátou půjčku, tak z toho nic nechtělo padat a furt to nikdo nechtěl přijet vopravit. Ale jak říkám, ty kuci nahoře na nás furt mysleli a tak nebyl problém si na cokoliv půjčit. Pravda, že dnes je to drobek obtížnější, ale zase se dnes nemusí člověk starat, jak mu šlape splácení. Voni tomu rozuměj líp a pro naše pohodlí zavedli takový klub borců, co dobrovolně jezděj po celým Česku a staraj se, aby jste platili včas a na správný místa. Prostě dnes na Vás stát myslí a ne jak ty socialisti, co se starali akorát o nějáký JZD a akce ZET.
No i když to byla paráda, tak to trochu víc klouzalo. Určitě to bylo tím lepším máslem, co se k nám začalo vozit, protože to český asi fakt neklouzalo.
A tak bych mohl pokračovat, jak se to tu konečně probouzelo a všechno se tu pro nás vylepšovalo. Ještě že tak, jináč bych asi neměl ani pořádnou kalkulačku ze západního Taiwanu a musel bych počítat na ruským kuličkovým počítadle. To bych teda dopad s tou moji matikou.
Ono vlastně to opravdu nejlepčí teprve pak přišlo, ale to třeba někdy příště. Páč za chvíli začíná ta nejrůžovější ordinace a pak mě vopakujou mýho oblíbenýho Jakeše.
Tak dobrou a hlavně noc.
