Ukrajina je předvoj dalších událostí.

Několik nejdůležitějších událostí, které mohou naznačit, kdo a proč uvedl Ukrajinu do horoucích pekel.

Majdan – převrat, který byl označen jako vzbouření se nespokojeného lidu. Povstalce do Kyjeva přijíždějí podpořit zástupci demokratického západu, včetně představitelů USA. Za ČR se nejvíce angažuje zástupce Bilderbergu, pan Schwarzenberg. Kyjev dostává finanční i technickou podporu západu. Prezident Janukovyč je obviněn z masakru, kdy se střílelo ostrými náboji na povstalce. Rusko žádá vyšetření neadekvátního zásahu a jasné označení viníka, který dal rozkaz ke střelbě. Kyjev odstraňuje stromy, které jsou hlavním důkazem typu a směru střelby. Žádné vyšetřování se nekoná.

Prezident Janukovyč je částí veřejnosti obviněn, že oddaluje připojení Ukrajiny k EU, přestože podle posledního průzkumu pro vstup do EU většina Ukrajinců není. Zástupci převratu otvírají jeho dům pro veřejnost a světová média vydávají fotky jeho pozlacených koupelen. Janukovyč utíká do Ruska s tím, že má obavy o svůj život. Rusko se Janukovyče nijak nezastává, pouze konstatuje, že nebyl odvolán legitimně, protože při hlasování v parlamentu nebylo dosaženo potřebných 75 % hlasů. Západ to nepovažuje za podstatné.

Krym se stává hlavním objektem zájmů západu i Ruska. Na internetu se ještě před Majdanem (5. září 2013) objevuje výběrové řízení, vyhlášené námořnictvem USA na oficiální stránce tendrů amerického námořnictva. Jedná se o přestavbu školy v Sevastopolu, která měla být součástí obytného komplexu nově zřízené americké základny. Rusko má smluvně Krym v nájmu a podle smlouvy zde může mít až 22 tisíc vojáků. Tento počet navyšuje na maximum a je západem obviněno z vojenské intervence. Na Krymu probíhá referendum o připojení k Rusku. Podle krymského parlamentu hlasuje 83 % voličů a z toho je 96 % pro připojení k RF. Podle západu je hlasování řízeno ruskou armádou.

Oděsa je důsledek vzniklých nepokojů na východu Ukrajiny. Ty začínají již při Majdanu, když jsou východní Ukrajinci konfrontováni za jejich proruské názory. Na internetu se objevují videa, kde byly napadeny celé autobusy vracejících se krymských Ukrajinců z Kyjeva. Vzniká tak další odpor, který vyústil v povstalecké hnutí na východu Ukrajiny. V Oděse se při pochodu fotbalových fanoušků dostávají do konfliktu východní a západní Ukrajinci. Celý střet končí u domu odborů, kde se část východních Ukrajinců ukrylo. Nastává masakr. Média jsou plná hororových scén, kdy se střílí na vyskakující lidi z oken a mládež na chodníku míchá Molotovovy koktejly, které pak hází do uzavřeného domu. Svět obíhají hrůzné fotografie upálených a pozabíjených Ukrajinců. Kyjev a západ obviňuje Rusko za podporu nepokojů. Rusko volá po okamžitém vyšetření masakru obyvatel. Žádné vyšetřování se nekoná.

Ruští vojáci jsou podle západu na východu Ukrajiny a pomáhají povstalcům v boji. Rusko to popírá. Podle dosavadních důkazů a informací OBSE jsou důkazy pouze nepřímé. Dodané důkazy ze strany USA, typu satelitních snímků, jsou ihned protistranou zpochybněné a prokázané za podvrh. Naopak podle některých médií v ukrajinské armádě operují američtí poradci. Povstalci vydávají důkazy o jejich zatčení, nebo zabití. Maďarsko Ukrajině prodává tanky a západ dodává další technickou a finanční podporu ukrajinské vládě. Porošenko ostřeluje města s civilním obyvatelstvem a zároveň z toho obviňuje Rusko. Rusko požaduje ukončení bojů a jednání Kyjeva s povstalci. Kyjev to odmítá s tím, že s povstalci jednat nehodlá. Kyjevu tak zbývají dvě možnosti. Pokračovat v bojích do úplného vyhlazení povstalců, nebo očekávat, že Rusko povstalcům nařídí složit zbraně. Druhá varianta přichází v úvahu asi tak stejně, jako by západ nařídil Kyjevu složit zbraně. Není tedy na místě označení bojů za občanskou válku, ale za regulérní boj mezi západem a východem. Podle západu je agresor jasný.

Let MH17 je zatím mediálně největší katastrofou v bojích na Ukrajině. Pár hodin po tragédii se už ze západních zdrojů vysílají důkazy o sestřelení letadla separatisty, popřípadě přímo Ruskem. Rusko odmítá převzetí černých skříněk od povstalců a žádá řádné a rychlé vyšetření tragédie. Holandsko obviňuje Rusko, přičemž se za to po určité době omlouvá. Ukrajinská tajná služba zabavuje důkazy o komunikaci mezi letadlem a dispečery a odmítá je vydat k vyšetřování. Kyjev volá po pomoci a rázném zásahu proti povstalcům a Rusku. Důkazy proti povstalcům a Rusku jsou opět zpochybněny, boje se tedy nemění v opravdovou válku a tak přichází sankce. Rusko stále žádá rychlé transparentní vyšetření pod záštitou OSN, ale západ po týdnech vyšetřování tvrdí, že nemá jediný důkaz o tom, kdo a jak letadlo sestřelil. Místo toho přichází oznámení čtyř států (Ukrajina, Holandsko, Austrálie a Belgie), že pokud si jeden z těchto států bude přát výsledky vyšetřování nezveřejňovat, tak zůstanou utajeny. Rusko postup vyšetřování nechápe, západ ano.

Sankce se stále více stávají větším problémem pro evropské politiky, než pro Rusko. Sankce mají být hrozbou Rusku na dlouhodobé bázi. Bohužel pro Evropu to má důsledky okamžité. Embargo proti válce by bylo adekvátní zákazem vývozu zbraní. Uzavření trhu potravin a běžného zboží vede pouze k likvidaci ekonomik evropských států. Při otázce komu, že tedy sankce přinášejí užitek, se někteří lídři zaoceánského bankovnictví usmívají.

Vývoj se složitě předpokládá, ovšem pokud by západ a Kyjev chtěli rázně boje ukončit, jak sliboval Porošenko před zvolením, tak v první řadě obětují veškeré prostředky na získání kontroly hranic s Ruskem. Odstřihli by tak povstalce od údajných dodávek zbraní a vojáků. Likvidace povstalců by tak byla pouze otázkou času. Místo toho bombardují města a operují okolo celého prostoru. Nabízí se tak otázka, zda má Kyjev a západ opravdu zájem o likvidaci povstalců, nebo spíše o konflikt s Ruskem.