Letadlo, jako světový systém.

Šance na globalizaci planety a ovládnutí světa několika rodin vlastnících bankovní sektory, se možná brzo zhroutí.

Hodně lidí si kdysi naběhlo na hru letadlo. Hra na principu - vlož peněžitý vklad, sežeň co nejvíce dalších lidí, kteří také investují a tak dosáhneš zisku. Jednoduché, lákavé a účelné. Jen s malou chybičkou – vydělali jen ty, co to založili a pár prvně přidaných. Bohužel na principu letadla funguje převážná část světa.

Zakladatelé Nového světového řádu ovládají OSN, EU, NATO a vlastní světový bankovní sektor. K tomu všemu si podřídili kolonii USA, přes kterou ovlivňují politiku většiny států. Tahle nadvláda několika rodin, které po desetiletí určují chod ekonomiky světa, ovlivňují politiku většiny států, rozpoutávají a financují války, zůstává před dokonáním úplného cíle. Naopak se jim po rychlém vzestupu, staví do cesty stále více problémů.

Největším problémem je Rusko, které se snaží získat východní státy, latinskou Ameriku a část Afriky pro bez dolarové obchodování. Dolar jako prakticky soukromá měna, která se tiskne podle potřeby, je hlavní pákou této skupiny světových mocnářů. Jeho ohrožení by tak mohlo naprosto zničit plány k ovládnutí celosvětové ekonomiky.

Další trhlinou v tomto směru je stále více hlasů proti EU a neochoty posílat své peníze do Bruselu kde si z nich část odsypou a pak je podle své úvahy přerozdělí. Ozývají se hlasy, kterým vadí diktatura o tom, koho si mají nastěhovat domů, co mohou vyrábět a pěstovat, komu to mohou prodávat a ještě jim za ta omezení platit. Ozývá se neochota podporovat a financovat války a armády. Tato nadvláda přinesla materiální život a světový hon za ziskem. Výsledek je přitom naprosto obrácený. Vznikl závod o největší zadlužení států i obyvatelstva.

Stále častěji vznikají referenda o odtržení, samostatnosti a nezávislosti. To nabízí demokratické zřízení. Něco s čím západ nepočítal a ztratil by úplnou kontrolu. Ovšem podle některých ekonomů a politologů má komunální politika šance na prosperitu a především takové zřízení systému, které bude možné ovládat voliči ke své spokojenosti. Lidem se nelíbí pupkování světa. Kdejakému Jurovi z vesnice se přestává líbit, že musí více pracovat, odvádět více daní, aby mu pak nějaký Kárl z velkoměsta mohl dávat najevo, jak je sto let za opicemi. Nelíbí se mu, že mu někdo, kdo netvoří žádné hodnoty a žije z jeho práce, tak mu řídí život a předkládá mu statistiky, jak že se má dobře.

Hrozí tak, že se jednotlivé komunální oblasti budou dožadovat samostatného hospodaření, popřípadě bude hrozit rozpad jednotlivých států. Přežili by tak jen totalitní režimy a policejní státy.

Lidé jsou vcelku pokorní a poslušní, ovšem nejsou všichni naprosto tupý. Pokud vidí, že ti kteří žijí z jejich práce, se o ně nezajímají, ba naopak je pouze zneužívají, tak se samozřejmě časem ozvou. Pokud lidé vidí, že kdejaká nepřizpůsobivá menšina a nárokové náboženství je na každodenním pořádku řešení a problémy původních obyvatel se už prakticky neřeší, tak ztrácí veškerou důvěru v systém.

Volební systém je uzpůsobený finanční nadvládě a mediálnímu ovlivňování. Volič tak ztrácí veškerou důvěru a chuť. Výsledek je pak zřejmý na počtu volících. Lidé čím dál více cítí manipulaci, která vychází z kokpitu letadla a stále více volají po přistání.