Mediky, kteří byli nuceni pracovat v době krize, danit nebudeme!

V politice jsou občas některé zdánlivě jednoduché věci až příliš složité a nepochopitelné. Ať už je to kvůli špatným zákonům, nebo jejich špatnému výkladu. Mnohá rozhodnutí pak odporují zdravému rozumu. 

Nejnovějším příkladem byla původní informace Ministerstva financí o tom, že by měli medici nasazení v nemocnicích povinnost zaplatit z odměny za práci daň z příjmu a sociální a zdravotní pojištění.

Vzhledem k aktuální situaci došlo k uložení pracovní povinnosti studentům kvůli zajištění poskytování sociálních služeb a poskytování péče v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Za tuto potřebnou činnost byla medikům a dalším studentům vyměřena finanční náhrada. 

Tuto náhradu ministerstvo financí považovalo za příjem ze závislé činnosti, což by znamenalo, že by tento příjem nebyl osvobozen od daně. Tato peněžitá náhrada totiž dle interpretace ministerstva financí podléhá jak dani z příjmu fyzických osob, tak i pojistnému na zdravotní i sociální zabezpečení. Ministerstvo financí se domnívalo, že se jedná o náhradu za ztrátu příjmů. Ano, taková náhrada se logicky zdaňuje, ale medici přeci studují, žádný příjem tedy nemají. Tuto logiku by bylo možné použít, pokud by se nejednalo o studenty, ale o zaměstnance, kteří by museli dočasně opustit své zaměstnání a vykonávat místo něj jinou přidělenou činnost v sociálních službách.

Ministerstvo také argumentovalo tím, že by v běžné situaci za daný výkon práce náležela mzda. Výklad ministerstva financí, který následně převzalo ministerstvo práce a sociálních věcí, byl nejen špatný, ale také v rozporu se zákonem. Náměstkovi ministryně financí jsem k tomu poslal odborné stanovisko, na jehož základě došlo k nápravě situace. 

Smysl a účel peněžité náhrady je dle krizového zákona jasně definovaný. Peněžitá náhrada dle krizového zákona slouží ke kompenzaci (náhradě) za omezení práva ať majetkového charakteru (vlastnické právo), tak nemajetkového charakteru (legitimní výjimka z práva nebýt podroben nuceným pracím nebo službám – za náhradu dle krizového zákona).

Výklad ministerstva financí a ministerstva práce a sociálních věcí ukládá zdanit plnění, které při správném výkladu předmětných právních předpisů zdanění vůbec nepodléhá. Peněžitá náhrada za výkon pracovní povinnosti je dle krizového zákona osvobozena od daně z příjmu fyzických osob a na základě toho nezakládá účast na nemocenském pojištění a ani na zdravotním pojištění.

Jsem rád, že nakonec zvítězil zdravý rozum a správná interpretace zákonů. Chyby se mohou stát. Opět se ale ukázalo, jak důležitá je důkladná kontrola a spolupráce s odborníky. 

V závěru musím velice poděkovat Janu Mrnuštíkovi z daňové kanceláře Tomáš Goláň s.r.o., jehož analýza změnila stanovisko ministerstva financí. Další poděkování patří zajisté i Zbyňku Vočkovi (z Olomouckého krajského úřadu) a panu senátorovi Mirkovi Adámkovi, kteří nás jako první na problém se zdaněním práce mediků v rámci stavu nouze upozornili.

Celé znění stanoviska přikládám v galerii.

Stanovisko ke shlédnutí