Krátký příběh z prostředí studentského života. Opět podotýkám, příběhy jsou psané 17tiletým puberťákem ovlivněným mluvou a myšlením střední školy. Někdy je to až trapně napsané, ale měnit na tom nic nechci, to by tomu ubralo na ... kouzlu? Dnešní příběh je z prostředí Zoologické zahrady.
AŤ ŽIJE ELEKTŘINA PROCHÁZEJÍCÍ TOMOVOU NERVOVOU TKÁNÍ
Jednoho krásného dne, ve druhém ročníku studia na Zemědělské škole, jsme se všichni vydali do jedné moc príma ZOO. Do Plzeňské ZOO. Zahrada to byla vskutku nádherná. Zvěř běhala na některých místech i volně po place, takže vám mohli přeběhnout přes cestu třeba malé opičky…,,Hehe, Truxo. Tvoje babka,“ upozorňoval Taxída na určitou podobu Kubík.
,,Abych ti nezprostředkoval výlet za dědkem,“ odvětil Bubo a poukázal na nedaleké jezírko.
Zvířata se mohla po zahradě volně pohybovat díky několika elektrickým ohradníkům, které byly na určitých místech nainstalovány. A právě u jednoho takového jsme zrovna společně s Hopem stáli.
,,Tome, že se toho drátu nechytneš?“ navrhl jsem návrh. Tušil jsem legraci.
,,To víš že jo, nejsem blbej, tam je proud,“ nepřijmul můj návrh.
Ale nevzdával jsem to.
,,Proud? Proč by byl tady proud. A i kdyby, tak je to určitě vypnutý,“ obhajoval jsem svůj návrh.
,,Tak si sáhni sám,“ nevěřil mi Bubo.
,,Dobře, proč ne. Ale ty se potom taky chytneš,“ zubil jsem se na Skublu.
,,Když se chytneš ty, chytnu se taky,“ zubil se na mě Skubla.
V té době mi bylo něco kolem osmnáctého roku, a tak jsem trošku tušil, že elektřina ohradníkem neproudí stále, ale v krátkých intervalech. Možná jsem spíš tak trochu doufal. Usmál jsem se a předstíraným pevným krokem jsem přistoupil k ohradníku akorát na takovou vzdálenost, abych se mohl chytnout. Nadechl jsem se a s pohledem upřeným do Tomovi tváře jsem obejmul slabý drát svou dlaní.
,,Au,“ vyslovil jsem klidně s lehkým pousmáním a velice rychle jsem se drátu pustil. Měl jsem štěstí. Drát ve chvíli mého spojení nebyl pod proudem.
,,Vidíš, co jsem říkal. Teď ty!“
Otevřenou dlaní jsem poukázal na nesplněný slib. Truxín se přikolébal k nataženému drátu a…
,,JAU-ty svině, já tě ZABIJU!“
SMS
Občas jsem se Tomovi prohrabal v mobilu a leckdy jsem si zde přečetl zajímavé zprávy, které občas nedávaly smysl.
TATA TI ZAVOLA, MAS MU ZAVOLAT
Odesílatel: Matka
NEZAPOMEN KOUPIT ROHLIKY
Odesílatel: Matka
HNED PRIJD DOMU
Odesílatel: Otecko
A TAKY CHLEBA
Odesílatel: Matka
Ze záznamníku:
Dobrý den, další živý vstup. Takže jak jsem předpokládal, byl jsem zkoušenej a dostal jsem za pět – teď následuje dlouhá odmlka a tlachání učitele o zářivkách a o rozdělení záření…posunutí barevného spektra…rozdělení na tepelné a iluminyscenční…výbojky a opět ty zářivky…
