TruXa aneb příběhy ze školních lavic - kapitola 7.

V další kapitole tohoto pubertálního výkonu se vracíme ze střední školy do Truxova dětství. Co takový pětiletý cvalda mohl asi provádět...

MALÝ TOMÍK A VELIKÝ MÍČEK

   Když byl ještě Truxa Tomáškem, viděl ještě vše jinak, než ve skutečnosti bylo, a tak se velice často stávalo, že se náš Tomík dostal do situací, ze kterých si nevěděl rady. Neznalost však omlouvala jeho teprve pětiletá existence na tomto světě. Není se tedy čemu divit, že prožil jedno veliké dobrodružství s obyčejným míčkem přivázaným na gumičce. Míček mu pro jeho pobavení a zabavení zhotovil jeho hodný dědeček.

   Míč už byl pevně uchycen na červených trenýrkách zavalitého Tomáška, a tak zábava mohla začít. Tomášek se rozpřáhl co to šlo a kopl do míčku vší silou. Balón se rychle vzdálil, ale díky gumě se zase hned vrátil a bacil překvapeného Tomáška do nosíčku.

,,Ehe, Ahe,“ vztekal se malý Tomášek a držel si bolavoučký nosík. Zlobně se po míčku pokouknul. Opatrně balón sebral a hodil naštvaně pryč. Míček se opět rychle vzdálil, ale díky gumě, která tam ještě stále byla, se zase hned vrátil a bacil malého vykuleného Tomáška již podruhé do zarudlého nosíčku.

,,Ehe, Ehe,“ vztekal se malý Tomášek a držel si velice bolavý nosík. Pohled, který teď věnoval míčku byl naplněn více rozzlobeností než pohled před tím. Tomášek chtěl míček sebrat, ale vzpomněl si, co se stalo, když to udělal před chvilkou…

,,Ehe, Ehe,“ zavzlykal si ještě Tomášek a vykročil úprkovým krokem pryč od té zlé kulaté věci. Míček se však pomalu kulil za ním…

,,Ehe, Ehe,“ vztekal se Tomášek, ohlížejíc se přes rameno.

Míček se ale stále dál vesele převaloval hnedka za jeho zády…

,,Ehe, Ehe.“

A pořád tam byl…

,,Ehe, Ehe.“