Nápad jednoho zahrádkáře, co udělat s větvičkami a listím z ořechu. Ne každý má za zahradou pole, aby mohl pálit odpad ze zahrady a né v každé vesnici je k dispozici kontejner na tento druh odpadu. Co tedy s ním?
detail tohoto pekelného suduTomáš Chmelař
Větvičky jsou do kompostu moc tvrdé, listí ořechu zase toxické a jehličí je kyselé. Pokud máme za zahradou pole, nabízí se možnost to lidově spálit na hromádce. Dnes se však tento způsob likvidace velice omezuje a tak je dobré před pálením své hromádky nahlásit činnost na místním úřadě či výboře. Tím se zamezí případným problémům.
Pálení zeleného odpadu na hromádce má své nevýhody v tom, že to dost kouří a pokud bydlíte v zástavbě, tak sousedi asi nebudou mít radost. Můžete si tak zadělat na budoucí nesvary a to není mezi sousedy nikdy dobré. Zarputilí zahrádkáři tak mohou využít tohoto nápadu.
Jedná se o starý plechový sud, postavený na cihlách, čímž dole vzniká prostor pro nasávání vzduchu a pro případné vyhrabávání popela. Jedná se o sud, který měl kovové víko opatřené takovou skruží na zavírání. Dno se potom vystříhne pomocí nůžek na plech. Pro proděravění plechu stačí kladivo s ostrým majzlíkem či flexa s kotoučem na kov. Do toho víka se potom udělá díra o velikosti trochu menší než roura, která bude sloužit jako komínek. Na díru je potom navařená stará kovová roura a po stranách si jí ještě šikovný pán vyztužil. Což není ani nutné. Na vrcholku komína potom vidíte komínovou hlavici, také podomácku vyrobenou, která však také nemusí být. Pán zahrádkář si prý rád s kovem hraje :) . Takže vlastně stačí jen sud bez dna, postavený na cihlách a navařenou rourou na poklopu. Navaření roury zvládne každý sám pomocí elektřiny. I když jste nikdy nic nevařili, půjčte si od známého tento malý přístroj. Stojí okolo 3000 kč a dnes tuto svářečku má kde kdo. Stačí krátká instruktáž a rouru si hravě ,,přitavíte".
A jak tento pekelný sud použít? Místní zahrádkář ten svůj využívá takto. Na dno sudu naháže suché větvičky, potom silnější třísky a na to dá několik kusů suchého tvrdého dřeva. Potom už jen postupně kupí odpad ze zahrady než je sud plný. To tvrdé dřevo dává dolů proto, aby se od spoda suché větvičky zapálily, hmota se tím pořádně rozfajruje a díky tvrdým špalkům zde vznikne dost žhavého materiálu na to, aby si sud poradil s navršeným bordelem a listím, které je vlastně i dost mokré. Kouř také samozřejmě vzniká, ale v mnohem menším poměru a oheň je tak i bezpečný.
Pro další nápady sledujte mou rubriku: Chytrá řešení nebo Design a Deko
