Tento týden byl tak nabitý událostmi, že jsem vzdal snahu komentovat každou samostatně a zkusím, poprvé ve svém životě, napsat jakýsi sumář všeho zajímavého, co mne oslovilo.
Sobota 29.5. – Oranžové peklo - Pyrrhovo vítězství ČSSD ve volbách přineslo nečekanou reakci pana Jiřího Paroubka – odstoupil. Doslova všichni občané – bez rozdílu rasy, pohlaví, náboženství i politického zaměření – si oddechli. Skutečnost, že pan Paroubek nebude zastupovat náš stát v jakékoliv významnější pozici než jako „řadový poslanec“ ve mně na chvíli vzbudila národní hrdost. Jak se později ukázalo, tak předčasně. ČSSD si zažívá své peklo na zemi a přiznává faktickou porážku. Na druhou stranu ani ODS nedopadla nikterak slavně a rozhodně není její zásluhou, že v součtu pravice zjevně zvítězila.
Neděle 30.5. – Modrofialové nebe – den plný naděje a optimismu, kdy na nás z povolební debaty lídrů vítězných stran sálala pozitivní energie a vůle spolupracovat – tedy z pánů Nečase (modrá), Johna (bleděmodrá) a Schwarzenberga (dle barev ČT fialová). Magické číslo 118 se skloňuje ve všech pádech a na dost místech v ČR se slaví, jinde zase nadává. Jen pan John se ještě prohlásí krizovým manažerem ČR aniž by o to kdokoliv stál, ostatní pánové ho u toho blahosklonně nechají. Pan Sobotka se odvolává na ústavní zvyklosti a politickou korektnost – chce dostat první pokus. Pan Filip po většinu dne mlčí – ví, že prohrál a o jeho hlasy nikdo nestojí. V odpoledních hodinách si všichni pražané oddechli podruhé – Pavel Bém odstoupil z čela pražské ODS. Že bychom byli na cestě do politického ráje a budou nám vládnout opravdu schopní, korektní a spravedliví?
Pondělí 31.5. – Prezidentské kolečko – tento den pan prezident Václav Klaus vedl rozhovory se všemi lídry vítězných stran. Pan Sobotka opět s odvoláním na fakt, že ČSSD vyhrála volby a na ústavní zvyklosti ČR požádal prezidenta o pověření jednat o vládě. Pan prezident mu toto pověření neudělil, stejně tak ani nikomu jinému z lídrů. Můj osobní názor je (k pondělnímu datu, silně ovlivněn výjimečně korektním politickým jednáním Jiřího Paroubka), že by ČSSD měl pan prezident toto pověření v rámci politické korektnosti nabídnout. Zároveň by ale i ČSSD, v rámci té samé politické korektnosti měla přiznat, že ho nemůže efektivně využít a toto pověření nepřijmout. To bych ale chtěl najednou příliš mnoho korektnosti od našich politiků. Nu což….tak politický ráj to asi nebude, ale šance na slušnou politickou reprezentaci, na kterou budeme hrdí tu pořád je.
Hydrometeorologové předpovídají na příští čtyři dny déšť, zejména na severní Moravě v oblasti Beskyd. Část voličů přestává slavit či nadávat a začíná se rozhlížet po pytlích s pískem, stěhovat nábytek a obecně se chystat na další (v pořadí již druhou) velkou vodu.
Úterý 1.6. – Den dětí – Prší! Snad úplně všude a ze všech stran. I z médií tryskají proudy – nikoliv vody ale názorů, komentářů a rozborů na téma kdo, proč, jak koho volil a kdo s kým a jak bude vládnout. Na modrofialovém nebi se objevuje první mráček v podobě tolerance VV. Zároveň se teprve nyní začala média zabývat i jinými členy VV a tak se dovídáme o Vítu Bártovi a jeho přítelkyni Kateřině Klasnové, slečně Kristýně Kočí, která ve svých 25 letech je jistě plně fundována vést jednání o vládě ČR. Objevují se spory o ministerstvo vnitra a padají první ultimata – protikorupční balíček. VV a TOP09 si vyměňuji navštívenky přes media a čtenář volič si chrochtá, jak je to fajn, když se o vládě jedná prostřednictvím medií.
Na Moravě se v mezidobí zdvihá voda řek, říček i potoků. Lidí, které přestává zajímat politika a dávají přednost ochraně svých životů a majetku, přibývá.
Středa 2.6. – Modrofialová dohoda – opět je tu politicky čisté modrofialové nebe, bez mráčku na které září slunce shody. To jen počasí jaksi nerespektuje rozpoložení našich politiků a tvrdošíjně si prší. Skrze mraky a padající vodu není nic vidět. Tak pánové John, Nečas a Schwarzenberg předstupují před novináře a hrdě ukazují podepsané prohlášení o tom, že budou společně hledat vládu a ustanoví vyjednávací expertní týmy. Oči všech novinářů se upírají na předsedy stran, koho jmenují, ale jména z nich ne a ne dostat. Oči všech politiků se upírají k hradu, koho pan prezident pověří sestavením vlády, ale jméno ne a ne dostat.
Oči všech lidí se upírají k nebi – kdy přestane pršet a ono jaksi ne a ne. Politika je fajn, když je na ní čas. A ten teď bohužel Moravané nemají. Češi jsou na tom krapet lépe, ale jen dočasně, neboť vítr fouká od východu. Zdvíhat se mají tak postupně i řeky na jihu Čech.
Jiří Paroubek zjistil, že už dva dny o něm v novinách moc nepíšou a obratem napsal sáhodlouho stať o tom, proč prohrál volby. Na pár drobných důvodů sice pozapomněl, ale přece nemůžeme chtít po Jiřím Paroubkovi další dávku sebereflexe, než jakou předvedl v sobotu. Tím si totiž sebereflexi vybral na deset let dopředu. V duchu jsem se si vynadal, že jsem chvíli pochyboval o svém názoru na tohoto pána.
Morava hlásí vodní peklo – druhá povodeň udeřila a vzala tři životy. Co alespoň poslat DMS?
Čtvrtek 3.6. – Modrý očistec– pan Nečas se podruhé setkal s panem prezidentem, který se zájmem vyslechl posun v jednání o Modrofialové trojkoalici a neučinil nic. U oranžových prasklo to, co většina lidí věděla už dávno. Nemají prachy na zaplacení kampaně. Vrchní rozpočtář Sobotka s téměř geniálním volebním manažerem Tvrdíkem se konečně dopočítali pravdě – čekali krapet více hlasů, resp. peněz za ně. Jakoby mimoděk pan Sobotka prohlásil, že ČSSD navrhne vedení strany, aby se stáhla z vyjednávání o vládě. Sice nevím, jak je možné se stáhnout z vyjednávání, kam jste nebyli přizváni, ale zaplať pánbůh, že je toto prohlášení na světě. Sice to mohl udělat už v pondělí, ale asi měl dobrý důvod počkat do středy. Vznikají expertní týmy – některá jména budí opravdu hodně otázek, tedy alespoň ve mně a vzhledem k množství článků i mnoha dalších.
Na Moravě povodeň pokračuje, v Čechách prší, ale přišla první dobrá zpráva – má přestat pršet.
Snad máme to nejhorší, jak Moravané tak i celý národ, za sebou. Teď nás sice čeká očistec, ale jak se říká: Pořád lepší očistec, než peklo.
Pátek 4.6. – Co kdybychom šli pracovat? Já vím, pátek už je skoro víkend. Ne nebudu věštit budoucnost. Sám jsem totiž zvědav, co pátek přinese. Jen doufám, že to bude méně vody a více dobrých zpráv.
Při psaní tohoto článku jsem si vzpoměl na jeden vtip, který jsem slyšěel v roce 2002 při povodních v Čechách:
Politici se přou, proč jsou v poslední době tak často v České republice povodně. Vzájemně se obviňují až KDU ČSL napadne, že se půjdou zeptat Boha, proč tak často sesílá velkou vodu na tuto zem. Sestaví tedy delegaci a už si to mašírujou do nebe zeptat se pána Boha.
Bůh vyslechne jejich dotaz, chvíli se zamyslí a pak se ptát: Odkud, že to přesně jste? Z České republiky, střed Evropy, zní hrdě odpověď.
Bůh vezme do ruky velkou knihu počasí, chvilku v ní listuje...Čečensko, Černá Hora, Československo..aha to mám škrtnutý Česká Republika, už jsem to našel. Chvilku čte a pak se ptá: Říkáte povodně? Ano, velké povodně, spousty vody, opět jednohlasně odpoví politici. Tak to je v pořádku! dí na to Bůh.
Politici jsou velmi zaraženi, neboť takovouto odpověď nečekali, až to nevydrží Kalous a zeptá se: Bože, jak to v pořádku? To přeci není v pořádku!
Bůh vcelku trpělivě: Jak to že ne? Tady to mám černém na bílé - Česká Republika - bordel, sarjart, hnus, nedá se tam dejchat - alespoň jednou ročně pořádně spláchnout.
Tímto bych se chtěl omluvit za vtip všem Moravanům - vím že Vám teď není do smíchu. Věřím však, že časem opět bude.
