Probíhá akce "Vyhlašte stávku odborům!" – den čtvrtý a pátý

Ve čtvrtek 25.11.2010 byla prostřednictvím blogu iDnes zahájena zcela nepolitická a občanská aktivita „Vyhlašte stávku odborům!“. Cílem této aktivity je snaha o zorganizování „antistávky“, kterou by občané mohli dát najevo svůj nesouhlas a odpor vůči plánované stávce 8.12.2010 organizované současnými zpolitizovanými obory.

Jako forma protestu byla zvolena komunikace formou emailu. Každý, kdo chce podpořit myšlenku odporu při současným aktivitám odborů, ať napíše své stanovisko k jejich stávce na oficiální emailovou adresu Českomoravské konfederace odborových svazů  [e-mail] (v kopii na adresu: [e-mail] ) a do předmětu napíše větu „Vyhlašuji Vám stávku!“. Pokud nesouhlasíte se současnou činností odborů, zejména se stávkou 8.12.2010 a chcete se do aktivity zapojit, můžete se zapojit a napsat své stanovisko a zaslat. Text zprávy je osobní záležitostí každého účastníka a je věcí jeho kreativity a osobnosti, z mé strany je zde pouze apel na slušnost, aby tato aktivita byla skutečně občanským protestem hájícím slušnou formou zájmy občanů tohoto státu.

Zde je odkazy na články, které popisují průběh celé akce: http://tomasbalvin.blog.idnes.cz/c/165307/Vazeni-odborari-vyhlasuji-Vam-stavku.html

http://tomasbalvin.blog.idnes.cz/c/165467/Probiha-akce-Vyhlaste-stavku-odborum-den-prvni.html

http://tomasbalvin.blog.idnes.cz/c/165876/Probiha-akce-Vyhlaste-stavku-odborum-den-druhy-a-treti.html

Dnešní článek bych rád věnoval zejména odpůrcům Stávky proti odborům, kteří se objevují v diskuzích a jejich argumentům, které rozhodně stojí za to vyslechnout a odpovědět na ně. Pokusím se, v rámci přehlednosti argumenty rozdělit do dvou tematických celků.

1) Argumentace právní

Asi nejčastější a nejvážnější argumentace je opřena o právo – jmenovitě právo na stávku, které je zaručeno Ústavou ČR resp. Listinou základních práv a svobod. Na tuto skutečnost poukazují odpůrci naší aktivity a přidávají k tomu, že odpírat odborům právo na stávku je protiústavní. Považuji tedy za nutné tento bod vysvětlit.

Listina základních práv a svobod ČR říká:

Článek 27

(4) Právo na stávku je zaručeno za podmínek stanovených zákonem; toto právo nepřísluší soudcům, prokurátorům, příslušníkům ozbrojených sil a příslušníkům bezpečnostních sborů.

Na co odpůrci v oblasti právní zapomínají, že článek 27 bod 4 je součástí Hlavy čtvrté - Hospodářská, sociální a kulturní práva. Právo na stávku je tedy striktně vymezeno na oblast Hospodářskou a sociální. České právo (a domnívám se, že i žádné jiné) neumožňuje volně přenášet ustanovení jednotlivých bodů zákonů mezi jejich částmi. Vzhledem ke skutečnosti, že politická práva jsou upravena samostatně v Hlavě druhé, která neobsahuje institut stávky, nelze ustanovení o stávce použít pro prosazování politických práv a cílů.  Pro prosazování politických práv jsou určeny odstavce zaručující svobodu shromaždování a svobodu projevu – tedy forma politické demonstrace.

Současná plánovaná stávka odborů dne 8.12.2010 si klade za cíl dle vyjádření ČMKOS zamezit politizaci a korupci ve státní správě. (citace: „Naše stávka směřuje především k zamezení prostoru pro politizaci a korupci ve veřejné správě). To je čistě politický cíl. Stejně tak i podpora zavedení progresivní daně je pouze politickým cílem, neboť jejím zavedením se nemění pracovně právní podmínky a ani výše mzdy. Pro úplnost je nutno dodat, že další důvody k vyhlášení stávky jsou již skutečně obranou ekonomických a sociální zájmů odborářů (nikoliv občanů ČR).

To lze interpretovat dvěma způsoby: Na oprávněně vyhlášenou stávku na ochranu ekonomických zájmů (mezd) byla přilepena politická témata. To je zneužití institutu stávky. Druhou možností je, že pro prosazování politických témat byla zvolena stávka a ve snaze jí legalizovat byla doplněna i témata ekonomická, aby byla těmto politickým cílům zajištěna dostatečně masová podpora. To je také zneužití institutu stávky.

Je totiž nutné si uvědomit, že demonstrace a stávka není jedno a totéž.  Například účastník demonstrace si musí vzít dovolenou, aby se jí mohl zúčastnit. Nikoliv však stávkující. Je to malichernost, které ale velmi ovlivňuje počet účastníků akce. Na účastníky stávky se vztahuje i velmi silná právní ochrana – násobně silnější, než na účastníky demonstrace.

Naše námitka o nezákonnosti stávky tedy spočívá pouze a jenom ve skutečnosti, že je stávka použita k prosazování politických témat a dochází tak ke zneužití institutu stávky. Neodpírám tedy odborům právo na stávku, ale témata a to, za co stávkují, dělají z této stávky stávku nezákonnou.

V této situaci by se buď akce  8.12.2010 měla změnit na politickou demonstraci, která potom je a bude zákonná, nebo naopak velmi striktně vymezit předmět stávky, tak aby odpovídal tomuto institutu. Dokud se jedno z toho nestane, tak tato stávka odporuje Ústavě ČR.

2) Argumentace demokracií

Druhá skupina odpůrců se pro změnu velmi čile ohání argumentem postaveným na tvrzení, že tato stávka je jen pokračování či vyvrcholením diskuze a diskuze a respektování názoru oponenta je samotnou podstatou demokracie.

Mají naprostou pravdu, každá diskuze je vždy přínosem a tedy i diskuze s odboráři je určitě užitečná. Jenže pozapomínají na to, že i nyní probíhající antistávka je vyjádřením názoru, probíhající diskuzí. Svým odsuzováním této aktivity, kterou někteří přirovnali k vývoji v předválečném Německu, kdy Adolf Hitler zakázal odbory, sami potlačují projev demokracie.

Zazněl i argument, který pro změnu přirovnal stávku odborů k událostem v listopadu 1989, kdy také probíhala generální stávka za čistě politické cíle. Dovolím si upozornit na několik zásadních rozdílů. V roce 1989 platila zcela jiná ústava a generální stávka vyhlášené v listopadu 1989 byla v dikcích tehdejších zákonů samozřejmě nezákonná. Jednalo se ale o stávku proti totalitnímu režimu, na kterou nelze srovnávat se dnešní situací. V současné době v ČR není totalitní režim. Tím nechci ani hájit a ani hanět současnou vládu. Jsme respektovanou a světem uznávanou demokratickou zemí a máme vládu i celou politickou reprezentaci řádně zvolenou demokratickým volebním procesem. Stávka proti zákonům, které tato reprezentace přijímá, je tak spíše popíráním našich současných demokratických principů. Je nutné si uvědomit, že odboráři nepředstavují většinu občanů tohoto státu a hájí především své vlastní zájmy.

Bohužel tohoto práva se domáhají formou, které si bere za rukojmí všechny občany ČR a která nás může, v případě ústupků ze strany vlády, velmi pravděpodobně ekonomicky poškodit.

Naše antistávka je tedy zcela stejně jako stávka odborů pouze pokračováním demokratické diskuze. Na rozdíl od odborů si nebere za rukojmí občany ČR, nepůsobí ani ekonomické škody či jiné ztráty.

Co říci závěrem? Cílem antistávky není zrušení odborů. Je to výzva k sebereflexi a přehodnocení jejich současných aktivit. Odbory jsou nyní mnohem více politickým uskupením než sdružením chránící ekonomické a sociální zájmy svých členů. Domnívám se, že role odborů v moderní demokracii by měla být spíše ochrana práv jednotlivce v pracovně právních vztazích (proti diskriminaci, neoprávněnému propuštění atd.), zajišťování zvyšování kvalifikace či rekvalifikace, organizace skupinového pojištění proti ztrátě zaměstnání a jiné další aktivity, které povedou ke zvýšení sociálních jistot členů odborových svazů.

Jsem přesvědčen, že stávkou nevznikají nová pracovní místa a ani se jí nevyřeší současná krize.