Protože debata vyžaduje určité znalosti o probíraném předmětu. Jako klasický příklad bylo tvrzení pana Řezníka (už je na věčnosti), že ve smolinci není skoro žádný uran. Diskutující mu dokazovali opak výpočtem na základě atomových a molekulových vah kyslíku a uranu, ale marně. On si totiž spletl uranovou rudu (včetně hlušiny) se smolincem - nevěděl, co je co.

Strašlivé neznalosti diskutujících v oblastech techniky nebo historie diskusi vylučují.

Před časem jeden z autorů Technetu napsal, že rozlitou rtuť lze sesbírat magnetem, protože je to kov. Včil diskutujte!

Jsou ovšem i jiná témata, kde už ke konsensu nemůže v zásadě dojít pro naprostou odlišnost nejen názorů, ale i o celkový přístup k životu. Tak se nikdy nemohou dohodnout například věřící s ateisty, nebo antivaxeři s příznivci očkování, či zastánci a odpůrci vojenské pomoci Ukrajině. A témat, kde je diskuse zbytečná, by se jistě našlo mnohem více. Já například v diskusích hájím určité názory ne proto, že bych si myslel, že někoho přesvědčím (to je skutečně marná snaha), ale proto, aby ty jiné (pro mne neschůdné) názory nepřevážily.

Já jsem dospěl k názoru, že kde je "názor", tam netřeba argumentů. Přesněji řečeno: argumenty povolené jsou, ale musí nejprve projít selekcí.

Konkrétní příklad: nedávno jsem zaslechl "argument": "A tys viděl, že Rusové zabíjejí Ukrajince? Tak jak víš, že to tak je?" s úžasným protiargumentem: "A ty jsi někdy viděl Austrálii? Tak jak víš, že je?"

Musím říct, že pohotovost druhého diskutujícího mě rozesmála

Já chápu situaci, kdy se dva lidi začnou hádat a začnou na sebe řvát. Prostě situace v nich vyvolala stres a oni začali podléhat emocím. Nebo když někoho zastavují policajti, on ví, že má nějaký problém, šlápne na to a snaží se ujet. Je to špatné rozhodnutí, ale jedná v návalu emocí. Co je pro mě méně pochopitelné, když někdo jedná hloupě s rozmyslem. Prostě předložíte jasné argumenty, proti kterým nelze nic namítat...Například jako důkaz toho, že je Putin lhář předložíte video se setřihem jeho vlastních výroků, kde popírá to, co říkal dříve. Ani takový jasný důkaz někomu nestačí, aby uznal, že je lhář a je naštvaný na autora videa.

Každá problematika mívá tolik argumentů, že je těžké je všechny obsáhnout v diskuzi.

Krásný příklad je Ukrajina. Validní argument, že Rusko je agresor. Jenže ten nic neřeší. Lidé chtějí jednoduché řešení, které dosáhnou zaměřením na jeden aspekt a ignorováním zbývajících aspektů.

Přesně, ten argument je sice validní, ale jinak k ničemu, protože tu diskusi nikam neposouvá. Jak říká pomocný učitel poustka - to nemusí říkat to, to kazdej ví...

Co vím, tak základní problém je často v tom, že musíte toho druhého pochopit a vyjít mu vstříc. Tj. nesnažit se někoho přesvědčit, ale jít na půl cesty, akceptovat rozumné argumenty protistrany a zamyslet se nad nimi. I když debatujete s rasistou, který by nejraději poslal všechny Židy do plynu, tak část jeho argumentů bude validních. Jen pokud to bude schopni uznat, můžeme vést dialog. Jinak to budou klasicky dva monology

Souhlasím. Naslouchání druhým, je první krok k porozumění a tvoření mezilidských vztahů.

Nazory se tak vyhranili, ze mnozi fanatici odlisny nazor neprijimaji a pokud by odpurce neposlali na smrt, tak teddy aspon do koncentraku.

Protože maj jasno předem, což debatu činí zbytečnou.

Což je zejména zde na diskusích krásně vidět.

Jakmile máte jiný pohled na věc než většina, nemá cenu se ani do diskusí pouštět, dostane se vám jen urážek. Navíc to většina bere děsně vážně, bez špetky nadhledu a humoru.

Trochu výjimka je snad technet, tam se přeci dá sem tam diskutovat.

Mýlíte se. Názorová rozepře je lidem přirozená a zcela normální. A je jedno, zda je při ní někdo v klidu nebo divoce gestikuluje. Cholerika asi v klidu neudržíte ani nad doslova nepodstatnou problematikou. Normální lidská hádka se přece netýká jen politiky. Důvodem hádky je především údiv nad tím, že někdo může uvažovat a myslet jinak než naše vlastní já. A je naprosto jedno, oč jde a jaká je příčina rozdílného názoru. Vzdělání, znalost, informovanost, atp. Pokud si toho člověk vědom není, dokáže být i velice agresivní. Takže od těch agresivních raději dále. Tam ani hádka smysl nemá. Neb i hádka může být "konstruktivní".

Nu a pak je tu představa o tom, co je to vlastně henten argument. Stačí se podívat do zdejších diskusí a na stále stejná jména.

Smysluplná debata může nastat pouze tehdy, když si uvědomíme, že jsou-li argumenty těch druhých lepší než ty moje, budu nucen je přijmout a ne přeřvat.

V demokraticke diskuzi lze dospet k bodu, kdy ani jeden diskutujici druheho nepresvedcil a souhlasi, ze nesouhlasi.